K tomuto konstatování, resp. úvaze mě přivedl rozhovor na Parlamentních listech (PL) s MUDr. Adamem, poslancem za KSČM. Rozhovor s ním je v obecné rovině jakousi exkurzí aktuálním děním, jež se emotivně „nabuzuje“ – jak jinak – než vlnami migrantů valícími se i na ten poslední dvorek našeho „českého ráje“.  Zároveň by mohl být diskurzem na téma, v němž by se dal rozpoznat jednak levicově intelektuální rozdíl mezi populismem různého druhu tlačeným zaklínači „lepších včerejšků a o to horších zítřků“. Ale není. Přesto je smutnou ukázkou, jak vlastně zástupce levice, dokonce části její elity chápe např. problematiku migrační vlny, její řešení a další směřování ve společném evropském prostoru, se bohužel nedozvíme. Osobně mě to nepřekvapuje, protože:

• MUDr. Adam byl zřejmě vybídnut v tomto duchu promluvit za stranu KSČM, která má před sjezdem a její vedoucí špičky, jak jinak, si před svým opětovným zvolením nechtějí ve vlastní straně rozházet žádnou z vlivných okresních a krajských „stran“, třeba kvůli „běžencům“;
• na PL se někteří zástupci parlamentních politických stran prezentují jako tzv. univerzální typy, které suplují vyjádření vůdců svých stran, pokud se tito z různých důvodů raději zdržují reakcí. Tedy, jistě, kromě vlastních stranických novin;
• a napadá mě ještě jedna související okolnost, když pan doktor poslanec odpovídá: „Tomio Okamura dobře ví, jaká je nálada ve společnosti, kterou ovládá strach. Jeho prohlášení jsou silná, ale je důvod o nich přemýšlet. Většina ideologií byla v historii zneužita pro mocenské cíle.“[1] Doufejme, že má pan poslanec doktor opravdu spíše objektivizující názor na tyto ideologie, včetně té vlastní. Učtu-li např. poslanecké a politické angažmá páně doktorova syna Petra Adama v rámci hnutí Úsvit, dříve Tomio Okamury, pan Adam ml. alternuje v blízkosti KSČM, snad dokonce dnes již v jejích poslaneckých lavicích, pak mi z toho tak nějak pozvolna kouká příp. jeho další politické směřování a cesta. Prostě Okamurův Úsvit i se svou „radikálně populistickou“ strunou nedopadl, resp. dopadl, pravda, z důvodů spíše prozaických a finančně účetních, a neobstál při vykrytí např. KSČM v ulicích. To, co z něj zbylo a nyní se transformuje do krajně populisticky laděných odnoží boje proti islámu a muslimům, sice může ladit nejednomu oku či uchu, ale pro osud jednotlivce, navíc poslance, který se možná rozhodl sám či byl upozorněn, aby se raději upozadil v rámci podobných aktivit, je nyní moudré volit taktiku spíše vyčkávající. A volby do PS PČR budou na podzim 2017, stranické kandidátky musejí být o něco dřív, ale migrační vlny možná jako téma emoce bičující nemusejí části na ní stavějících politiků své image tak dlouhou vydržet.

Přesto a právě proto si dovolím vyjádřit se k části rozhovoru pana doktora poslance, která mi v mysli ulpěla nejvíce. Např. na dotaz PL, které se mj. charakterizují tím, že mimo otázek bývají často zároveň navozujícími odpověďmi jak pro odpovídajícího, tak pro čtenáře, tedy, že ´´Premiér Sobotka řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte?´´[2]A poslanec Adam odpovídá: „Abych pravdu řekl, nevím, co tím chtěl premiér říci. Pokud by to tak bylo, je něco velmi špatně.“[3] A jsme u toho, pokud pan poslanec nechápe ani tento kontext premiérovi reakce, pak se není čemu divit, že klasické politické strany skomírají, levice už dávno není, co bývala, a např., jak začínali J. Fischer, bývalý ministr zahraničí SRN, kdysi revolucionář, kontroverzní francouzsko- německý politik za Zelené Daniel Cohn - Bendit, myslím také svého času europoslanec, jsou stále těmi příklady, kdy z „rozbouřených ulic“ přelomu konce let šedesátých a poč. 70. let 20. stol. moc oficiální nakonec „sežere děti revoluce“ a tím často i „sebe sama“. Zpět „dolů do ulic“ se to ale už tak lehce neděje. A možná pan poslanec doktor opravdu neví, protože to by byl ten lehčí případ absence historicko-politických souvislostí. Bohužel, mi k tomu už moc neladí ten dodatek, že „Pokud by to tak bylo, je něco velmi špatně.“  Protože to jde vykládat různě. Z pohledu role levice a levicového politika však ani tak nic moc. Spíš nic. Osobně si ale v tuto chvíli nedovedu představit levicového lídra pomáhajícího uprchlíkům kdekoli

v Evropě. Tedy - až na ta náměstí, a to ve zcela jiném gardu „hry“, kterou se nám politici plující na vlně veřejného mínění snaží vydat přesvědčivě také za svůj názor, údajně sdílený s většinou.