Já jsem původně nechtěla vystupovat, ale přesto, tedy doufám, že už budu poslední, že už tady přestaneme trápit pana premiéra. Já bych mu samozřejmě chtěla poděkovat za jeho úsilí.

Na druhé straně, my jsme tady od toho, abychom se zabývali nějakým dlouhodobým výhledem. My jsme tady také uspořádali seminář, na kterém jsme se pod vedením bývalého rektora Hampla, o této problematice bavili. Získali jsme skutečně data od cizinecké policie atd., jak věci vypadají. Já tady s tím nebudu zdržovat. Ale faktem je, už tady bylo řečeno, že do naší země skutečně přichází lidé, kteří nejsou odborníci, vzdělaní lidé. Ti jdou do Kanady, do USA, do Austrálie. Potom takoví ti středně vzdělaní půjdou do Německa a do skandinávských zemí. A u nás se budeme opravdu střetávat se skupinou těchto lidí. Já si samozřejmě těchto lidí také vážím. Ale tito lidé nejsou tak lehce přizpůsobiví, jako jsou třeba lidé, kteří získali vzdělání na vyšší úrovni apod. Ale o tom jsem nechtěla mluvit.

Nedávno jsem byla na návštěvě v Ženevě. Byli jsme jako senátní delegace v Ženevě. Byli jsme ubytováni nejprve v hotelu, což byl omyl Senátu, posléze jsme se tam ani neubytovali, a museli jsme bydlet v jiném hotelu, protože ten hotel se ocitl v enklávě imigrantských přistěhovalců. Je okamžitě za tou linií okolo Ženevského jezera, kde jsou ty pětihvězdičkové nejlepší hotely, tak za nimi je čtvrť; celá čtvrť, která je plná imigrantů, ale imigrantů – to by tak nevadilo. Ale jsou to většinou muslimové, nebo arabští či jiní přistěhovatelé. Na každém rohu stojí prostitutka. Je tam šílený řev, takže ani v těch hotelích už se nikdo ubytovat nemůže... A to je obrovská enkláva v Ženevě, která je takovýmto městem...