V prvé řadě jsem se zaměřila na potíže, které působí těžká nákladní doprava na Spořilově. O nich jsem zde již psala. Senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, jehož jsem místopředsedkyní, obdržel petice sdružení Zdravý Spořilov a SOS Spořilov. Na můj návrh bylo k jejich projednání svoláno veřejné slyšení, kde vystoupili zástupci obou sdružení a dotčených orgánů. Obě sdružení mají různé cíle. Z mého pohledu je podstatné zlepšit životní prostředí a zdraví co největšího počtu obyvatel Prahy 4. Podporuji proto každé opatření, které realizaci tohoto cíle napomůže, především urychlenou dostavbu Pražského okruhu v úseku 511 Běchovice–D1, výstavbu účinných protihlukových bariér a použití tzv. tichých obrusných vrstev vozovky na všech třech hlavních tepnách procházejících Prahou 4, ale i ozdravné pobyty pro děti, seniory a chronicky nemocné, výsadbu stromů a rozvoj městské zeleně, výstavbu cyklostezek a ucelenější urbanistické projekty, které zvyšují kvalitu života obyvatel města. Za jedno z dalších opatření, které by mohlo podpořit zvýšení kvality života, pokládám vytvoření nízkoemisní zóny pro hl. m. Prahu.

Znečištěním ovzduší na Spořilově se dlouhodobě zabýváme rovněž v Ústavu expertimentální medicíny AV ČR, který vedu. Jak jsem zde již psala v blogu věnovaném situaci na Spořilově, naše měření jednoznačně potvrzují, že je třeba přizpůsobit imisní limity aktuálním vědeckým poznatkům tak, aby se snížila koncentrace ultrajemných aerosolových částic, především polycyklických aromatických uhlovodíků (benzo[a]pyren). Dále je třeba zvýšit plynulost provozu, zefektivnit kontrolu technického stavu vozidel a zpřísnit sankce za úpravy, které vedou ke zvýšení objemu emisí (např. svévolné odstranění katalyzátoru a filtru pevných částic). V souvislosti se sledováním imisí škodlivin mi dělá starosti snižování počtu monitorujících stanic, protože to za určitých okolností může vést k mylnému závěru, že se znečištění snižuje (problému si všimla např. Česká pozice).

Jako zástupkyně Prahy 4 také pozorně sleduji vývoj v oblasti městské hromadné dopravy. Nesouhlasím s nedostatečně promyšlenými změnami, které komplikují lidem život a jejichž finanční přínos je navíc sporný. Usiluji například o přehodnocení změn, k nimž ROPID přikročil v případě autobusové linky 193.