Máte děti, které jsou součástí českého vzdělávací systému ve všech jeho stupních? Pokud ano, jste si jisti, že se ve škole učí pouze matematiku, jazyky, dějiny, zeměpis a odborné předměty, které je připravují na budoucí povolání? Myslíte si, že škola vychovává děti k lásce k vlasti, k hrdosti na vlastní národ, kulturu, historii, a to všechno s pokorou k těm, kteří kdy v minulosti byli za pravdu stíháni a mnohdy za ní položili život? Pokud si myslíte, že přesně takto to ve školách funguje, pak se velmi mýlíte. Naše děti jsou kromě vzdělávání v klasických předmětech bohužel také ve školách vystavovány manipulacím, lžím, a jejich mínění a názor na společnost a svět kolem nás je zcela cíleně utvářen tím „jedním správným“ směrem. Podle něj není lepší budoucnosti než s EU, je nutné žít v multikulturním světě, přijímat zde migranty z jiných, s křesťanstvím neslučitelných „pseudokultur“, pomáhat jim a chránit je.

Co se děje v českém školství jsem zjistila tak trochu náhodou. Dcera, studentka pražského gymnázia, mi před rokem sdělila, že jdou se školou na exkurzi do mešity. Horlivý pan učitel zeměpisu měl potřebu ukázat studentům, jak žijí muslimové. Na třídních schůzkách, kde jsem proti podobným aktivitám školy protestovala s tím, že návštěvu mešity v tomto třaskavém období považuji za velice nevhodnou, mi bylo učitelem sděleno, že je to v rámci výuky o religionismu v zeměpise, že podobné exkurze mají děti učit „kriticky myslet“, a že studenti si sami mají vytvořit svůj názor na islám. Návštěvu křesťanského kostela pan učitel ovšem nepovažoval za nutnou. Při vyhroceném sporu na třídních schůzkách bylo odkryto, že podobné aktivity školy jsou prováděny v rámci projektů, do kterých je škola zapojena a které pořádá organizace Člověk v tísni. Pokud si tedy myslíte, že Člověk v tísni je výhradně humanitární organizací, která pomáhá lidem potřebným, věřte, že toto je jen okrajová část jejích aktivit. Je to jakási zástěrka, která kryje politickou propagandu prováděnou na našich školách – od základních po střední i vysoké.
Člověk v tísni zaplavil české školy mnoha projekty s politickou propagandou, z nichž nejrozsáhlejší je projekt Jeden svět na školách.

V rámci tohoto projektu jsou dětem promítány instruktážní filmy na různá témata. Jedním z úhelných témat je téma migrace. Jenom seznam výukových materiálů k tomuto tématu najdete na 5 stránkách! ČvT na těchto „výukových“ materiálech spolupracuje ještě s dalšími podobně zaměřenými „neziskovkami“. Pokud zhlédnete ukázky několika instruktážních filmů, hned máte jasno. Jeden z nich pod názvem „Bojovníci ze severu“ vypráví příběh mladíka původem ze Somálska, žijícího v západní Evropě, který se cítí vykořeněný a který se nechal s kamarády naverbovat do radikálního hnutí, aby bojoval za Alláha. Hlavnímu hrdinovi se povedlo z radikálního hnutí uniknout, ale jeho kamarád tam zůstal a provedl teroristický čin, při kterém zahynulo mnoho civilistů. Co je cílem tohoto instruktážního filmu, píše ČVT na svých stránkách: „(...) žáci si uvědomují obtíže, kterým musí migranti v majoritní společnosti čelit...“.

Jiným filmem promítaným ke stejnému tématu je film „Jsem tu nový“. Hlavní hrdina, osmiletý kluk (čirou náhodou z afrického Konga), přichází z uprchlického tábora do Holandska. Ptáte se, proč mají vaše děti tento film ve škole vidět? Podle ČvT proto, aby „se zamyslely nad důvody, proč lidé opouštějí své domovy, a aby se pozitivně naladily na příchod nového spolužáka.“. No vidíte, a já si myslela, že přizpůsobit se musí ten, kdo někam přichází, a ne ti, kteří jsou tam doma.

Shrnuto a podtrženo – filmy mají vzbudit v našich dětech soucit, lítost, podněcovat jejich snahu uprchlíkům pomoci a přizpůsobit se jim. Přijmout za své multikulturní tendence, protože jsme přece všichni „jeden svět“ a všichni jsou stejní a mají mít stejná práva a my máme morální povinnost takovým lidem pomoci.