V minulém týdnu se, jak to u dobrých přátel bývá, vsadili o neuvěřitelných deset milionů korun Andrej Babiš a Miroslav Kalousek. O co jiného by se vlastně měli sázet zrovna ministři financí. Nebudu se zabývat jejich úmysly, z nichž nejpravděpodobnější je snaha o zviditelnění. Zřejmě ho nemají stále dost. Nemám ani ambici posuzovat roli Miroslava Kalouska a jeho vztah k hráčům hazardního průmyslu. Jako bývalý advokát a současný předseda ústavně-právního výboru jsem ale s trochou nadsázky nucen „edukovat“ své kolegy ve sněmovně. Podívám se tedy na celou sázku přísně z pohledu právního, což nutně nemusí znamenat pohled nezajímavý.

Už na právnické fakultě (Masarykovy univerzity v Brně) nás učili, že výhry z her a sázek jsou nevymahatelné. Nahlédnutím do nového občanského zákoníku lze zjistit, že obdobná úprava platí i nadále. V § 2874 se uvádí: “Nebyla-li výhra dána, nemůže ji vyhrávající strana vymáhat.“ Jedná se o naturální obligaci. Pokud by prohraný zaplatil, platí po právu. Nestane-li se tak, neexistuje možnost výhru vysoudit. A přesně o to se tu jedná. Výjimku tvoří výhry ze státem povolených a licencovaných sázek a her. Tam se samozřejmě plnění u soudu domoci může každý.

Spor o to, kdo vyhrál, je už méně jasný. Pokud bychom se drželi formálního pojetí práva, tak je výhercem Miroslav Kalousek. V této věci nikdy nebyl obviněn. Proto nemohl být ani vyšetřován. Fáze trestního řízení se totiž dělí na následující části – prověřování a vyšetřování. Ta druhá začíná až usnesením o zahájení trestního stíhání, tedy sdělením obvinění. A ta nenastala.