Opakované výkřiky některých západoevropských politiků na adresu států Visegradské čtyřky je třeba důrazně odmítnout. Neberou totiž v úvahu příčiny krize a dožadují se našeho podílu na jejím řešení. Aniž by dostatečně reflektovaly svou odpovědnost za současnou krizi. Byly to právě Francie a Británie, které v roce 2013 prosadily zrušení embarga EU na dodávku zbraní do Sýrie. A byly to stejné země ve spolupráci s Itálii, které v roce 2011 leteckými nálety podporovaly povstalce v Libyi. Je to Německo, které výroky svých vládních představitelů a svou sociální politikou vystavuje pozvánku všem, kteří možná doteď nebyli rozhodnuti, zda se na strastiplnou cestu vydají.
Řešením nejsou povinné a námi jednoznačně odmítané kvóty. Jejich zavedení by znamenalo automatické přerozdělování na řadu let dopředu a současně s tím by se oslabila ochota vrcholných představitelů EU hledat jiné a účinnější řešení. Bez důkladné ochrany vnějších hranic EU, nastavení účinného boje s pašeráky, změny azylové politiky a rychlosti řízení, vracení ekonomických žadatelů a uklidnění situace na severu Afriky a v Sýrii obratu k lepšímu nedosáhneme.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV