Hlavními aktéry debaty byli vedle Pavle Teličky, Pavla Poce a místopředsedy Evropské komise Jyrkiho Katainena zástupci osmi společností z různých průmyslových odvětví (SUEZ, DSM, IKEA, Michelin, Phillips Lighting, Tetra Pak, Umicore a Unilever), kteří představili konkrétní příklady výrobků, které naplňují principy oběhové ekonomiky. Každý z výrobků přitom přispívá ke snižování produkce odpadu či jeho zpracování, ale také ke snížení emise CO2 a jiných znečišťujících látek.

Nerostné zdroje naší planety nejsou nekonečné a je nutné o nich tak uvažovat a využívat je nejefektivnějším možným způsobem. Každý občan EU vyprodukuje za rok v průměru téměř 500 kg odpadu z domácnosti, který je buď spálen, odvezen na skládku nebo v menší míře recyklován. Koncepce oběhové ekonomiky navrhuje řešení pro nakládání s odpady poté, co jsou vyprodukovány, tedy pro znovuvyužití, opravy či recyklaci, ale především nabízí možnosti pro předcházení vzniku odpadů. Tak je možné chránit nerostné zdroje a nakládat s nimi účelně. Je logické, že doprovodným důsledkem je také snížení spotřeby energie.

Pavel Telička v debatě poznamenal: ,,Oběhová ekonomika vyžaduje změnu kultury. Skutečným problémem, na který se musíme zaměřit, je nedostatek politické vůle. Pokud se zeptáte členů vlády kterékoli evropské země co znamená oběhová ekonomika, polovina by vám pravděpodobně nedokázala odpovědět. Pokud skutečně dojde ke změně politického myšlení v této oblasti, nejsme už od změny kultury daleko."