Proto je ostatně v tomto článku jako jediný kritický hlas citován Brázdil, můj protikandidát v letošních senátních volbách za hnutí ANO, který se nechal slyšet, že „Tesaříci a jejich bratříčkování, to je dlouhodobý příběh. Martin Tesařík už by v politice dávno být neměl“. Je těžké uvěřit, do jaké míry jsou až novináři MFD ochotni hájit politické zájmy svého majitele a jeho politického hnutí, že akceptují matení jazyka, rezignují na věcné hodnocení veřejně dostupných informací a fabulují konkurenční mýtus o propojení byznysu a politiky, které tolik pálí hnutí ANO.

O „bratříčkování“ bratrů

S bratrem máme dobré vztahy již od dětství. Počátkem 90. let jsme ale každý šli vlastní cestou. Společné je pro nás jen to, že jsme na naše dnešní pozice vystoupali z těch nejspodnějších příček. Díky podpoře voličů jsem se stal z místního zastupitele hejtmanem a nakonec i senátorem. Můj bratr, když se ocitl po roce 1989 bez práce, začal podnikat. Nic neprivatizoval, vše financoval úvěry od bank, které splatil. Díky zakázkám mimo olomoucký region vybudoval společnosti, které dnes v našem krajském městě dávají práci téměř pěti stovkám lidí. Nikdy se do politiky nemíchal, ale je olomouckým patriotem, který má pro některé pozorovatele nepochopitelnou potřebu mluvit do věcí veřejných, které se týkají především rozvoje vzdělávání. Proto v roce 2005 založil Moravskou vysokou školu jako obecně prospěšnou společnost a do dnešních dnů je jejím hlavním podporovatelem. Kraj každoročně dává této škole na základě rozhodnutí 55členného zastupitelstva dotaci, obdobně jako dalším vysokým školám, ať již byl hejtman za KDU-ČSL, ODS nebo ČSSD. Navíc údaj v článku, že krajská dotace v roce 2012 byla šest milionů korun, není pravdivý. Šlo o téměř poloviční částku 3,5 milionu. Kraj ale nikdy neposkytl dotace na podnikatelské aktivity mého bratra.