Mnozí politici a političky se velmi radují z toho, jak dopadla páteční volba místopředsedy Poslanecké sněmovny. To to tomu Rakušanovi ale nandali, když je opozičních politiků 92 a on získal jen 83 hlasů, co na tom, že jde o reprezentaci velkého počtu voličů ve sněmovně a je ryze demokratické umožnit těm voličům být reprezentováni, pomstili jsme se Pirátům, pokračujem přes Rakušana a ještě vedle toho požadujem pro našeho kámoše Filipa vládní angažmá ačkoliv jeho počty kroužků vůbec nevypovídaj o tom, kolik lidí v zemi by ho za ministra rádo vidělo (Motoristé jsou nejmenší parlamentní strana, doslova jich tolik není) a navíc počty kroužků vás dostávaj do sněmovny, ne do vlády...
Já teda nerada kazím dobrou historku pravdou (ok, to trochu kecám), ale kdyby možná uměli ty lidi počítat, došlo by jim, že se radují naprosto hloupě. Je tedy pravda, že psát to po týdnu, kdy se vládní poslankyně rozčilovala, že se ještě neschválil ani jeden zákon při jednání O DŮVĚŘE NOVÉ VLÁDĚ (haló, máte předsedu sněmovny, proč sněmovnu v prosinci vůbec nesvolal? Mohli jsme toho schvalovat hodně!), je skoro jako házení hrachu na zeď, ale přeci jen... Ráda vysvětlím.
V současné sněmovně je 92 opozičních politiků a 108 vládních. Jak se mohlo celý pátek sledovat, ne všichni byli ve sněmovně. Zatím stále platí, že se v případě běžných sněmovních dnů tzv. párujeme. Znamená to, že se udržuje poměrné zastoupení poslanců. Já třeba celý týden ze zdravotních důvodů chybím, znamená to, že se mi na každý den jednání hledá z vládních poslanců jeden, který na hlasování bude chybět taky. Na důvěru vládě to samozřejmě neplatí, stejně jako se to nedrželo u tzv. mimořádných schůzí, ale v pátek byla schůze běžná.
A proto se musíme dívat na úplně jiný údaj: počet vydaných hlasovacích lístků. Těch bylo 183. To znamená, že při volbě chybělo 17 poslanců a já vám dám ruku do ohně za to, že 9 bylo z jednoho tábora a 8 z druhého. Proč si jsem tak jistá? Kvůli výsledkům voleb. Jedna volba byl místopředseda Rakušan, který získal 83 hlasů. Tedy přesně o 9 (!!) méně, než bylo třeba. O kolik přesně poslanců má vládní koalice víc, aha? V další volbě se jednalo o Pavla Žáčka a jeho předsednictví Stálé komise pro kontrolu GIBS. Získal 84 hlasů. Tedy přesně o 8 (!!) méně, než bylo třeba. Je tam jeden hlas, který nám tzv. hapruje, buď “zradil” jeden z koalice nebo jeden z opozice, to už se nikdy nedozvíme, proto jsou volby tajné. Ale jedná se o 1 člověka a důvody mohou být opravdu různé v různých stranách. Takže přátelé, šach mat Rakušanovi se opravdu nestal, doslova jsme si obě ty skupiny zůstaly na svém plus mínus jeden poslanec.
Ano, i volby si hlídáme: kdo je na místě, kdo je omluven. Bylo by blbý, kdyby si to vládní koalice neohlídala a její poslanci by odjeli dřív domů a my zrovna těch lidí na místě měli víc, že. Vtipné na tom je, že udržení tohoto systému, tzv. párování, je v zájmu vládní koalice, těch, kteří mají víc. Protože to ONI budou ti, kteří potřebují vládnout, tlačit věci případně některým bránit. To jen kdyby náhodou nějaké lidi z radikálních stran napadlo tenhle systém zrušit
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měl by se systém párování zachovat?
