Naplánování exkurze bylo vynikající, začínali jsme malou venkovskou školou, kde byli čtyři učitelé a asi 60 žáků. První, co nás při vstupu překvapilo, že škola nebyla uzamčena, byla vstřícně otevřena opravdu pro všechny, kdo chtěli vstoupit.

Naše hostitele jsme trochu vyděsili, že jsme přijeli dříve, než jsme původně měli. Nakonec to bylo moc dobře, protože jsme viděli hodinu robotiky, která nás svou kreativitou úplně zaskočila. Nejen že si malé děti, zhruba na úrovni třetí třídy, programovaly kuličku a její pohyb, ale zároveň stavěly kulisy a psaly příběh pohybující se kuličky. Vše namlouvali do tabletů, z dvou hodin robotiky dělaly prezentaci a záznam.

Protože bylo v té době ve Finsku docela zima, upřímně jsme se s kolegy děsili hodiny outdooru, nebyli jsme na to z Česka moc vybaveni.  Škola, kterou jsme navštívili, si dala za cíl, že děti budou venku denně hodinu až dvě!

Naše překvapení bylo, že děti se pohybovaly po venku zcela spontánně, plnily zadané úkoly a byla na nich vidět velká radost z pohybu. Ani nám nepřišlo, že jsme strávili hodinu venku.