V kontextu s kritickou situací válkou zmítané Ukrajiny přijali rezoluci Humanitární situace ukrajinských uprchlíků a vysídlených osob, týkající se podpory úsilí ukrajinských a ruských orgánů, reagujících na potřeby vysídlených osob a vyjadřující uznání za práci vynaloženou mezinárodními organizacemi jako je UNHCR. Zdůrazňuje, že jen udržitelné politické řešení založené na respektování nezávislosti Ukrajiny, svrchovanosti a územní celistvosti může vést ke zlepšení humanitární situace. Vyzývá ukrajinské a ruské orgány, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu vysídlených osob a na mezinárodní společenství, aby je i nadále podporovalo. Rezoluce vyzývá radu Evropské rozvojové banky, aby zvážila přijetí vhodných opatření.

Směrem ke svobodě médií, která představují důležitý prvek demokracie, politické svobody a právního státu v zemi nebo regionu hovoří rezoluce Ochrana svobody médií v Evropě, kdy je potřeba reagovat na zhoršení bezpečnosti, svobody novinářů a médií. Členské státy Rady Evropy musí posílit jejich domácí i multilaterální snahy o dodržování lidských práv ke svobodě projevu a informací, jakož i na ochranu života, svobody a bezpečnosti těch, kteří pracují pro, nebo s médii. Je nezbytné vést kompletní soudní vyšetřování případných útoků proti svobodě projevu, členskými státy v rámci jejich povinností spadajících pod Evropskou úmluvu o lidských právech.

Rezoluce Rovnost a krize směřovala k ekonomické krizi, která zasáhla většinu členských států Rady Evropy s důsledky daleko přesahujícími ekonomickou sféru, například vyšší nezaměstnaností, vyšší mírou chudoby, rozšiřování platové nerovnosti, narůstající diskriminací, netolerancí a sociálního napětí. Upozornila na stoupající podporu populistických stran a hnutí a odsoudila úsporná opatření, která měla bez pochyby negativní dopad na dodržování lidských práv a rovnosti a nepřiměřeně ovlivnila zranitelné kategorie obyvatelstva, včetně žen, mladých lidí, lidí s postižením, starších lidí nebo přistěhovalců.