Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, průběh projednávání novely insolvenčního zákona provází řada problémů, někdy i určitých zmatků. Názory se mění a postupně krystalizují. Právě proto mě to vedlo k závěru, že musím znovu uplatnit svůj návrh pozměňovacího návrhu, který jsem původně stáhla, pak jsem musela ze schůze ústavně právního výboru na chvíli odejít a v té době se ústavně právní výbor postavil kladně k návrhu paní poslankyně Benešové, což mě donutilo opět se vrátit k mému pozměňovacímu návrhu. V podrobné rozpravě se k němu samozřejmě přihlásím a uvedu příslušné číslo.

Teď mi jenom dovolte tři poznámky.

Za prvé - důvod, který mě hlavně vedl k tomu, že ten pozměňovací návrh byl připraven a zadán do systému a dnes znovu zadán, je, že jsem přesvědčená, že vládou navržený systém ustanovování insolvenčních správců, jak byl posléze akceptován ústavně právním výborem v podobě pozměňovacího návrhu paní poslankyně Benešové, by vedl k nepřípustné, nebo nevhodné a nežádoucí regionalizaci insolvenčního práva, a to za situace, kdy už nyní existují velmi zásadní rozdíly v postupech a rozhodovací praxi soudů napříč kraji a sjednocující výklad, který by měl poskytovat vrchní soud, resp. vrchní soudy, zatím není dostatečný.

Bohužel i rozhodnutí insolvenčních soudů v takzvané dohledací činnosti nepodléhá přezkumu vyšších instancí, jak se můžeme dozvědět z příslušného ustanovení insolvenčního zákona, takže navrhuji v článku 1 celý bod 6 zrušit.