Děkuji, pane předsedo, za tak milé uvítání, milé paní senátorky, vážení páni senátoři,

tento zákon, resp. toho novela toho zákona má zajímavou tradici, resp. historii. Jak víte, dost dlouho trvalo, než jsme zřídili Nejvyšší správní soud v takovém organizačním i personálním obsazení, aby se mohl vypořádat se ctí, myslím, že už to můžeme říci, aspoň my, kteří se zabýváme nebo věnujeme justici delší dobu, jak se posléze v posledních cca 10 letech stalo. Nicméně jeho práci komplikoval nárůst tzv. kasačních stížností, čili projednávání rozhodnutí a rozhodování o rozhodnutích krajských soudů v rámci mimořádného přezkumu. Na tom mém místě by měl sedět, resp. stát správně pan poslanec Benda. Po volbách v roce 2017 do Poslanecké sněmovny jeden z prvních, kdo nás navštívil, byl pan doktor Baxa, tehdejší předseda Nejvyššího správního soudu. Poprosil nás, byl to, já si to pamatuji velice dobře, protože nás to překvapilo, jak brzy, a opravdu nás poprosil, abychom jim pomohli s nápadem, který jim právě tu kvalitní činnost Nejvyššího správního soudu komplikuje. Samozřejmě vy víte, že jsou i určité, řekněme, zdravé, soutěživé tendence, který nejvyšší soud je nejlepší. Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud. Nedá se to vůbec poměřovat. Ústavní soud. Ale pro justici je to i správné, já to sleduji dlouhodobě, že ten Nejvyšší správní soud si vede v této tzv. soutěži velmi, velmi dobře.

Aby si vedl ještě lépe, požádal nás pan doktor Baxa, jménem všech svých kolegyň a kolegů o to, abychom je odbřemenili od tzv. zbytečných kasačních stížností, říkám takzvaných, protože žádná kasační stížnost není zbytečná, ale některá může být nepřijatelná. Navrhl velmi elegantní řešení, aby se ta novela, kterou by se umožnilo rozhodovat Nejvyššímu správnímu soudu, tím nejjednodušším způsobem přiblížila stavu, který panuje po novelizaci zákona č. 150/2002, která umožnila odmítat určité kasační stížnosti pro nepřijatelnost v azylových věcech. Původní znění bylo podle mého názoru sice odvážné, ale velmi jednoduché, protože jenom škrtlo ta slova „azylové věci“, čili se slovem... Vteřinku, já si to najdu, teď jsem se tady do toho trošku zapletla, protože ten náš původní návrh zněl jednoduše, že ve věcech mezinárodní ochrany v § 104a odst. 1 se toto sousloví zrušuje, a tím pádem v těch věcech, kde už soud předtím rozhodl opakovaně, podstata věci byla objasněna, v podstatě jde jenom o delší řízení před Nejvyšším správním soudem, se ta kasační stížnost pro nepřijatelnost odmítne.