Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Já jsem na klubu u nás vyhrožovala, že budu obsáhlá a jak vidím, tak někteří si to vzali k srdci a asi nebudou tak dlouho poslouchat některé úvahy a právní komentáře. Nicméně já jsem se rozhodla, že přece jenom vás provedu alespoň tím nálezem Ústavního soudu, ale pane místopředsedo, takhle neprovedu, protože... (V sále je silný hluk.) To jako skutečně, já tady nebudu, to jako mně to připomíná jako když jsem ve...

Já také děkuji. Já si myslím, že nikdo není povinen, koho nezajímá tahle problematika anebo je tak přesvědčený o tom, že i kdyby slyšel, že se nám zdvojnásobil počet úmrtí v důsledku kouření, tak je mu to úplně jedno, protože on si bude prosazovat svoji nezávislost a svobodu podnikání, no tak pochopitelně má možnost opustit sál, ale nemusí tady rušit.

Já jsem chtěla tady říct asi dvě nebo tři podstatné věci, vám sdělit. Ta první z nich je, že bychom si měli přece jenom respektujíce právní stát vzít určitou lekci ponaučení z toho, jak rozhodl Ústavní soud, který rozhodl nálezem z 27. března 2018, kde se skupina senátorů domáhala zrušení mnoha ustanovení zákona č. 65/2017 o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Nebojte se, i když vím, že je to velmi zavádějící, protože jenom částečně je ta problematika protikuřácká jak říkají odpůrci řešena v tomto antikuřáku. Já už to nebudu opakovat a budu vždycky říkat tabákový nebo protikuřácký zákon, aby to bylo rychlejší na mikrofon.

Čili skupina senátorů se domáhala zrušit část v podstatě tohoto zákona, té hlavně partie, která se týkala zákazu kouření ve veřejných stravovacích prostorách. Ale nejenom toho. Jak Ústavní soud rozhodl, všichni víme. Ústavní soud se dvěma výjimkami, kdy v tom prvním případě zrušil slovo "převážně" - ustanovení, která zakazují prodávat tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření a elektronické cigarety a prodávat nebo podávat alkoholické nápoje na akci určené převážně pro osoby mladší osmnácti let, tak to slovíčko "převážně" s ohledem na jeho neurčitost zrušil.

A v druhém případě zrušil slova "svoje, nebo", a to bylo v ustanovení zakazujícím požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky pro osobu, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek nebo ve vztahu, k níž jiný právní předpis stanoví zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistila, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a to z důvodu rozporu s právem na ochranu soukromí.