Je až pozoruhodné, kolik se nám zvláště v Praze objevilo náhle pořádkumilných občanů.  Stačila jedna velice sporná regulace a kolik jich je. Tvoří jakési „antikonfliktní týmy“ a dohlížejí na to, aby kuřáci, vyhnaní z hospod, nekouřili u jejich vchodu.

Praze evidentně nestačí na udržování pořádku státní policie a ani městská policie a tak vytváří cosi dalšího pod svým vedením.  Možná že důvodem je i skutečnost, že policie má obvykle nějaké povědomí o zákonech, které musí dodržovat a právech občanů, která nesmí porušovat.  To tito „dobrovolníci“ nepochybně nemají. Také ovšem nemají a ani nemohou mít „právní legitimitu“ přesahující práva běžného občana - protože není nikdo, kdo by jim ji dal.  MČ Praha 1 se prostě rozhodla, že si zřídí „vlastní“ pomocnou stráž, aby mohla občany řádně „buzerovat“, nepochybně pro jejich dobro.

V tomto přístupu se ostatně jen a jen řídí příkladem naší vlády, kde koalice ČSSD, ANO a „flexibilních Lidovců“ dělá pro regulace a „buzerace“ občanů posledních 3,5 roku co může. A je si toho velice dobře vědoma – když se blíží volby, tváří se ČSSD a Lidovci, že s tím nemají vůbec, ale vůbec nic společného.

Ale zpět k „pomocné stráži“ v Praze.  Kde se to v těch lidech bere?  Proč tak touží dostat „placku“ a prohánět své spoluobčany?  A to ještě kvůli regulaci, která doufám nepřežije další volby?

Po delší úvaze jsem si uvědomil, že to v naší zemi vlastně není nic nového.  I ta „pomocná stráž VB“ za dob reálného socialismu nebyla nic jiného. A z vyprávění rodičů vím, že i za Protektorátu bylo udávaní vlastních spoluobčanů  dost oblíbenou „zábavou“ jisté skupiny lidí.