Vážení přátelé, dámy a pánové,

dnešní demonstrace je neobvyklá. U nás v ČR žijeme v míru a přišli jsme na tato, našim srdcím tak drahá místa, abychom demonstrovali za mír a proti návratu studené války. Přišli jsme v pravý čas a přišli jsme, abychom ukázali cestu a dodali odvahu těm, kteří mají stejné názory, jako máme my, ale kteří se je zatím bojí vyjádřit veřejně.

Nejdříve mně dovolte poděkovat organizátorům za pozvání, které jsem rád přijal. Dále mně dovolte, abych řekl nejnutnější věci o sobě. Vedl jsem 9 let AK ČR a druhým rokem jsem senátorem PČR. Pocházím z 15ti hektarového hospodářství z jedné malé osady na Vysočině a můj otec, který už dávno nežije, byl vlastenec a aktivní bojovník proti německému fašismu na sklonku 2. světové války a v tomto duchu mne vychoval.

V událostech, které byly odstartovány koncem minulého roku na Kyjevském Majdanu a které vyústily v občanskou válku na východě Ukrajiny, v plíživý návrat mrazivého mezinárodního ovzduší nové etapy studené války a v ničení pracně budovaných a po revoluci cílevědomě zpřetrhaných ekonomických vztahů na východ, zdaleka nejde jenom o dopady na jednotlivé sektory naší ekonomiky, kde zemědělství a potraviny jsou první na řadě.

Jde, přátelé, o něco mnohem zásadnějšího. Ne náhodou jsem v úvodu mluvil o tom, jak mne otec vychoval.