Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

asi by bylo dobré si říct, co se tady v posledních dnech děje. Kdy my tady vidíme, že vláda tady tlačí jakýsi prapodivný návrh na zrušení koncesionářských poplatků. A to znamená, že se tady zničehonic objevil návrh, který rozhodně není žádným návrhem promyšlené reformy, ale naopak jsme tady svědky chaosu, amatérismu a nebezpečného útoku na nezávislost veřejnoprávních médií, protože to, co tady ministr kultury spolu s vládou předkládá v otázce financování České televize a Českého rozhlasu, to rozhodně není žádná odpovědná změna. To není žádná modernizace, není to žádná stabilizace, je to prostě krok, který vyvolává nejistotu, oslabuje důvěru a otevírá dveře politickému tlaku na média veřejné služby. A vládní politici tady lidem říkají, že jim chtějí ušetřit peníze. A tak bych se rád zeptal: komu chcete ušetřit peníze? Jaké peníze, kde? Protože my přece tohle celé stejně zaplatíme z daní, akorát to nebude prostě transparentně, formou poplatků, ale tedy z daní, tedy přes státní rozpočet, o kterém rozhoduje vláda.

A to je ta podstata celého tohoto problému, protože rozpočet, o kterém rozhoduje vláda, samozřejmě není nezávislý. A jestliže se České televizi seberou prostředky v řádu miliardy korun a Českému rozhlasu další stovky milionů, no tak pak si nelžeme do kapsy – to skutečně není žádný pokus o více muziky za méně peněz. To je prostě snaha o to, vyvolat existenční problémy, vyvolat omezování služeb. Vytvořit tlak na obsah tak, aby konvenoval vládním politikům, a tedy ve výsledku je to tlak na svobodu médií. A nejhorší na tom je, že ten návrh je tak špatný, že proti němu skutečně nevystupuje jenom opozice. Ta kritická slova zaznívají i od odborníků. Zaznívají od akademické sféry, od zaměstnanců veřejnoprávních médií, od veřejnosti, od studentů. A vlastně dokonce i od lidí, kteří rozhodně nejsou automaticky nějak na té naší straně politického sporu. Takže to není žádný opoziční výkřik, to je skutečně vážné varování a do téhle už tak vyhrocené situace přichází ještě něco mnohem závažnějšího.