Původně příroda, to jest nemovitosti, konkrétně pozemky nepatřila nikomu. Později si na užívání pozemků začali činit nároky různé rody, kmeny atd. Nejprve byla obrana území v užívání společná, později začali vznikat specializované družiny, které bydlely na hradě, věnovaly se výcviku a boji a k jejich výživě byla určena část pozemků společně s robotní povinností členů rodu majících modrou knížku. V té době byla účinnost procesu výroby potravin následující.

Soustružník, to jest obráběč půdy zasel jedno semeno obilí. Sklidil šestnáct zrn. Jedno dal stranou na opětovné zasazení. Z těch patnácti dal jedenáct na výživu hospodářských zvířat, které používal k práci na poli. K jeho vlastní výživě tak zbyla čtyři zrna. Ekonomie tehdy nebyla dotovaná energií a hnojivy z ropy, plynu, uhlí atd. Fungovala na sluneční energii. Během let začala být ekonomie dotovaná inflací a energií z uhlí. Transformace té energie přinesla větší majetky většímu počtu lidí. Majetek, který byl původně ve správě a v užívání postupně začal přecházet do soukromého vlastnictví na základě různých koncepcí vzniku soukromého vlastnictví. Do té doby s nadsázkou vše patřilo Bohu i s volným časem lidí. Následně majetek, který měla v užívání církev začínal být církvi odnímán. Postupně docházelo k tomu, že bylo neekonomické bojovat o panství jiných feudálů. Bylo to z toho důvodu, že půda přestávala být hlavním zdrojem zisku a nevolníci těžko uživili sami sebe, natož ještě nějakého pána. Takže došlo ke zrušení nevolnictví. Proběhlo to tak, že nevolník se musel z roboty vykoupit. V českých zemích to představovalo celkovou částku 80 milionů zlatých. Svobodní občané byli zadlužení, takže podle mě to s tou svobodou nebylo tak úplně jasné a bývalí feudálové měli kapitál k zahájení podnikání. Podnikání v českých zemích vzkvétalo. Postupně většina majetku začala patřit bankám.

Například v továrně firmy Křižík nepatřila Křižíkovi ani cedulka s nápisem u brány. Mezitím se na tomto území Hercynského lesa změnili politické poměry.