Přestože se bývalá vláda Petra Fialy ráda prezentovala „rekordními“ náborovými čísly a mediálně vděčnými projekty, skutečný stav armády odhaluje hluboké systémové selhání, za které dnes už opoziční kabinet nese plnou politickou odpovědnost.

Ano, na papíře vše vypadalo dobře. Téměř 2400 nových rekrutů, splněný plán, titulky o nejlepším náboru od vzniku profesionální armády. Jenže realita, kterou Fialova vláda čtyři roky ignorovala, je zcela jiná. Každý desátý nově přijatý voják odešel už ve zkušební době. V roce 2024 opustilo armádu 1325 profesionálů, stovky z nich na vlastní žádost. Čistý přírůstek sotva přes 1 tisíc osob nestačí ani ke stabilizaci, natož k budování skutečně funkční armády.

Zásadní problém, o kterém se nemluvilo, je katastrofální nenaplněnost vojenských útvarů. Mnohé z nich fungují dlouhodobě jen na 70, 60, v některých případech dokonce na 50 procentech tabulkových stavů. To už není organizační nedostatek, ale přímé ohrožení obranyschopnosti státu. Vojáci jsou přetížení, jednotky personálně oslabené a systém se udržuje v chodu jen díky improvizaci a osobní oběti jednotlivců.

K tomu se přidává další závažný rozměr – hospodaření Ministerstva obrany za vlády Petra Fialy. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svých kontrolních závěrech opakovaně upozorňoval na nehospodárné a neefektivní nakládání s veřejnými prostředky. A nešlo o drobnosti. NKÚ kritizoval například způsob zajišťování oprav automobilní techniky, kde stát platil více, než by musel, bez odpovídajícího přínosu. Stejně tak poukazoval na problémy v modernizaci ženijního a chemického vojska, tedy klíčových schopností, které mají zásadní význam pro obranu vlastního území a ochranu obyvatelstva anebo že pro novou techniku nejsou garáže.