Vích (SPD): Jsme připraveni podat ústavní žalobu v kauze Walderode

08.09.2019 21:35

Rozsudkem královéhradeckého krajského soudu z poloviny letošního června 27letý restituční spor o majetek rodu Walderode nekončí. Pokračuje dovoláním Turnova k Nejvyššímu soudu.

Vích (SPD): Jsme připraveni podat ústavní žalobu v kauze Walderode
Foto: Archiv Radovana Vícha
Popisek: Radovan Vích

Předsednictvo Regionálního klubu SPD Libereckého kraje tímto vyzývá všechny organizace a jednotlivce, kteří byli a jsou dotčeni ostudným rozsudkem v otázce navrácení nemovitého majetku potomkům Karla Des Fours Walderode na Turnovsku, aby se nám ozvali. Jsme připraveni a nabízíme jim poskytnout jak právní, tak případně i finanční podporu při pátrání a vyhledávání listinných důkazů v archivech, které pomohou při objasňování a dokazování skutkové podstaty spolupráce rodu Karla Des Fours Walderode s nacisty, protože většina svědků již dnes nežije.

Jsme také připraveni podat ústavní žalobu v dané věci, v okamžiku kdy bude zamítnuto příslušné dovolání.

Jsme přesvědčeni o tom, že v uvedeném případě se jedná o precedens, který by měl v konečném důsledku za následek zpochybnění a prolomení tzv. Benešových dekretů, což by mělo nedozírné majetkové nároky němců na řadu nemovitostí, které dnes mají jiné vlastníky. Přitom na pořadu dne by mělo být spíše uplatnění válečných reparací ze strany Německa vůči nám, kterých se nacistické Německo dopustilo v průběhu II. světové války na našem hospodářství a našich občanech.

Takže jenom pro osvěžení paměti uvádím následující fakta:

Prezident Beneš vydal v době druhé světové války z exilu 98 dekretů, které mají sílu zákona, a následně je Prozatímní Národní shromáždění přijalo zákonem č. 57/1946 Sb.

Ne všechny Benešovy dekrety se však týkaly té oblasti, pod kterou jsou nejvíce citované, totiž majetku Němců, Maďarů a dalších osob pobývajících na území Československa, úpravy jejich občanství, konfiskací apod., těch je celkem 8, a patří mezi zásadní. Ty nejrelevantnější otázky řeší dekrety 5/1945 a 12/1945. Ty ostatní Benešovy dekrety se týkaly běžné státní agendy, toho, co bylo třeba uspořádat vzhledem k nefunkčnosti parlamentu (Národního shromáždění). Hlavní podstatou těchto osmi Benešových dekretů je, že se postupně zabavuje majetek Němců, Maďarů a kolaborantů na českém a slovenském území. Výjimkou jsou osoby německé a maďarské národnosti, které se aktivně účastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky a byli to schopni prokázat. O takových výjimkách rozhodovaly okresní národní výbory, resp. ministerstva (např. ministerstva vnitra a zemědělství pro rozhodování o půdě). Je tedy dnes nesmyslné rozhodovat o tom znovu, když už není dost podkladů ani svědků.

Benešovy dekrety se v českém právním řádu opírají o zákon 57/1946 Sb. Je tedy nezbytně nutné hlídat, aby se tento zákon „náhodou” nezatoulal mezi zákony, které jsou prohlášeny za obsoletní.

Další možností, jak narušovat platnost Benešových dekretů, je prostřednictvím správních nebo soudních rozhodnutí. Ačkoli Benešovy dekrety by měly být nedotknutelné, už od Sametové revoluce dochází k jejich nenápadnému narušování. Bylo to hlavně v dobách těsně po revoluci u lidí spjatých s vedením země. V porevoluční euforii to nikdo moc neřešil. Za minimálně sporné je možné považovat rychlé vydání rodinných majetků např. rodině Václava Havla a tehdejšímu kancléři Václava Havla, Karlu Schwarzenbergovi, který v dobách válečných se přihlásil k "domácí šlechtě".

Co se týká vydání majetku rodu Walderode. Tento rod se už od roku 1992 domáhá vydání majetku, hlavně panství na Turnovsku v hodnotě tří miliard Kč, včetně zámku Hrubý Rohozec. Aktuální spor vedou dědicové Karla des Fours Walderode a celý tento majetek jim přiznal Okresní soud v Semilech v roce 2017. Po odvolání státních institucí a dalších subjektů proti tomuto rozsudku byl aktuálně rozsudek potvrzen Krajským soudem v Hradci Králové. Problém je v tom, že i kdyby nyní dotčené osoby podaly dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, nemělo by to odkladný účinek. (To ostatně město Turnov zřejmě hodlá učinit). Ale k Ústavnímu soudu je obecně možné podat stížnost až po vyčerpání všech opravných prostředků.

Rozhodnutí obou těchto soudů vyznívá nepochopitelně a řekl bych až účelově. Rozsudek je opřen mimo jiné o to, že K. Walderode bylo vydáno osvědčení o čs. státním občanství, přestože to bylo vydáno pouze magistrátními úředníky a Ministerstvo vnitra mu vrácení občanství oficiálně zamítlo. V jeho prospěch zřejmě zapůsobilo údajné ukrývání čs. archivních materiálů na Hrubém Rohozci. Podle odpůrců vydání majetku byl K. Walderode členem Sudetoněmecké strany Konráda Henleina, sloužil ve Wehrmachtu, požádal o říšskoněmecké občanství a měl řídící funkci v brněnské Zbrojovce. Je také prokázáno, že od září 1941 do roku 1943 byl příslušníkem německé vojenské tlumočnické čety. Existuje dokonce podezření, že se podílel na překladech výslechů československých občanů v kauze atentátu na Heydricha, což následně vedlo k vyhlazení Lidic a Ležáků.

Problém je také v tom, že nacisté na konci války skartovali mnoho svých úředních dokumentů, proto je těžké vše přesně zdokumentovat. Další významnou potíží je to, že postupně vymírají pamětníci druhé světové války. Podobná soudní rozhodnutí ohrožují majetky na velkém území České republiky, zejména na území nacisty a aktuálně hlavně představiteli sudetského Landsmanšaftu označovaných jako Sudety (pohraničí). Sudetský Landsmanšaft, organizace sudetských Němců vysídlených z tehdejšího Československa, nepřestává toužit po majetcích v ČR a snaží se naklonit si nemálo českých politiků. (Viz jejich poslední sjezd v červnu 2019, kterého se zúčastnili p. Bělobrádek a p. Hermann z KDU-ČSL, Michaela Marksová z ČSSD. Podporuje je také Jiří Pospíšil, předseda TOP 09, a Petr Štěpánek, předseda Zelených. KDU-ČSL dokonce podpořila nápad, uspořádat další sjezd sudetského Landsmanšaftu v České republice).

Nelze se dívat se založenýma rukama, jak jsou potichu přehodnocované výsledky druhé světové války. Odpověď by měl dát raději přímo Ústavní soud a doufám, že bude ctít nedotknutelnost Benešových dekretů.

Jsme připraveni tento podnět Ústavnímu soudu v ten správný okamžik podat.

Za předsednictvo Regionálního klubu SPD Libereckého kraje

Radovan Vích

(převzato z Profilu)

Ing. Radovan Vích

  • SPD
  • Člen předsednictva SPD, předseda Regionálního klubu SPD LBK
  • poslanec

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zelení: Prosazujeme cenově i místně dostupnou kvalitní veřejnou dopravu pro všechny

22:14 Zelení: Prosazujeme cenově i místně dostupnou kvalitní veřejnou dopravu pro všechny

Komentář na facebookovém profilu k celoevropskému sjezdu Zelených ve Finsku