Dlouhodobě zastávám názor, že na naplnění úkolů obrany státu stačí současný rozpočet Ministerstva obrany, tedy 2 % ročního HDP. I tak mělo loni MO problém ty z roku na rok skokově navýšené finanční prostředky proinvestovat. Nahonem byla navyšována splátka na nákup stíhacích letounů F-35, které stejně máme dostat až po jednom desetiletí, a to už ani nemusí být tak užitečné, jak se v době nákupu někomu zdálo. Vojenská technika se vyvíjí rychle, zejména v posledních letech.
Tedy máme už tuhle zkušenost s rychlým a výrazným navyšováním rozpočtu na obranu, a dopadá to neefektivními zbrklými nákupy, často násobně předraženými – viz kauza polní kuchyně, ale nejen ta. Lze se domnívat, že takové deklaratorní navýšení na 5 % HDP, vlastně na 3,5 % přímo na obranu, tedy v realitě do rozpočtu Ministerstva obrany a 1,5 % na související činnosti, ve skutečnosti tedy z rozpočtů jiných ministerstev, zejména z Ministerstva dopravy, na projekty spojené s operační přípravou státního území (OPSÚ), která je podle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb. v působnosti Ministerstva obrany, a na které se stejně dlouhodobě kašle.
400 miliard na obranu – kde na to vezmeme? Zadlužením ČR?
V roce 2014 přijaly členské státy NATO deklaratorní závazek zvýšení rozpočtů na obranu ve výši 2 % ročního HDP dané země. A v realitě to dopadlo tak, že ty 2 % plní z 32 členských států NATO jen 23 států. Teď, s tímhle novým závazkem, to může být ještě horší. Protože takhle razantní nárůst, v případě České republiky na 400 miliard korun ročně, to je nepředstavitelné, jak něco takového sladit s dalšími kapitolami rozpočtu. To už není o posílení armády, na což by 2 % HDP rozumně investovaných bohatě stačilo, to je o překopání rozpočtu státu, osekání služeb státu. To může vyvolat i sociální neklid. Protože když někde tak velkou sumu peněz máte vzít, tak ji někde musíte sebrat. Nebo to vláda Petra Fialy myslí tak, že si na to zase poběží půjčit peníze na finanční trhy, například přes Evropskou komisi, aby to lépe schovali před svými voliči?
Teď se projednává na úrovni Evropské unie program SAFE EUROPE a ten směřuje přesně tímhle směrem. Vcelku humorné je, že to opřeli o článek zakládacích smluv EU, který řeší krize, ale hlavně energetické krize. A k tomu Evropská unie prostě nemá ze zakládacích smluv pravomoc řešit záležitosti obrany. To je pravomoc členských států a nikoliv EU. Chápu, že ohledně NATO teď vzniká pochybnost z důvodu občas nepředvídatelného chování USA, ale to neznamená, že si kvůli těmhle pochybnostem úplně rozložíme státní rozpočet a budeme se bezhlavě a nekontrolovatelně zadlužovat.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLČlánek byl převzat z Profilu Ing. Radovan Vích
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.