Před několika lety totiž v souvislosti se vznikem druhého pilíře došlo k vytvoření finančního polštáře na jeho rozjezd. A v souvislosti s tím byl snížen podíl krajů i obcí na výnosu daně z přidané hodnoty.

Záměrem totiž bylo, aby částka připadající na vyšší inkaso z této daně byla převedena na důchodový účet ve prospěch financování důchodové reformy. To však již od 1. ledna bude zřejmě pasé. Kraje tedy tlačily na vládu, ať sjednotí a vrátí procentní podíl krajům na původní hodnotu (8,92 % z výnosu DPH), platnou před započetím důchodové reformy. Tento požadavek je legitimní a ministr financí nakonec pod tíhou argumentů musel ustoupit. Sám však nikterak projednávání ve Sněmovně nezrychloval, a kdyby paradoxně nebylo pravicové opozice, sotva by se tento vládní návrh včas projednal.

Příběh obcí je navlas stejný. Těm také byl před lety snížen podíl na DPH ze stejných důvodů jako v případě krajů. Jak je tedy možné, že vládní koalice obce odhodila na vedlejší kolej? Protože ministr financí přispěchal s argumentem, že obce hospodaří na rozdíl od krajů velmi dobře a proto nepotřebují žádné navýšení daňových výnosů. Skutečně zajímavý argument. Ten, kdo hospodaří zodpovědně, si od státu nic nezaslouží?