Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Ten návrh novely zákona byl poslán do Poslanecké sněmovny 17. února 2015. První čtení proběhlo v dubnu 2016, výbory projednaly tento sněmovní tisk v červnu 2016, takže se teď dostáváme ke druhému čtení. Musím říci, že ve vztahu i k usnesení ústavněprávního výboru se budou muset nějak novelizovat i ty lhůty, protože už v mezidobí uplynulo poměrně hodně vody.

Protože se k tomu dostáváme po roce od prvního čtení, tak jenom mi dovolte stručně osvětlit důvody, proč jsme podali tento návrh. On ten původní zákon je z roku 2009, byl schválen jako poslanecký návrh, podáván byl napříč politických spektrem. Hodně se o schválení toho zákona zasloužily dvě bývalé poslankyně, Eva Dundáčková a Hana Orgoníková. A vzhledem k tomu, že nebylo úplně správně zvoleno to období, kterého se týkaly ony všechny majetkové křivdy, tak pak bylo přikročeno v roce 2012 k novele zákona předkládaného Senátem.

Ten poslanecký návrh, který jsme teď podali, podáváme především z toho důvodu, že těch oprávněných osob přirozenou cestou ubývá. Oprávněné osoby v tom zákoně z roku 2009 jsou totiž redukovány pouze na původní vlastníky, manžele původních vlastníků, a pak děti původních vlastníků. A již v době schvalování toho zákona v roce 2009 fakticky původní vlastníci nežili a nežili ani manželé těch původních vlastníků, takže efektivně se mohli o odškodnění přihlásit pouze děti těch původních vlastníků. Těm je ale také už dnes přes 80 let. A jsou identifikovány jednak případy, kdy sice oprávněná osoba, dítě toho původního vlastníka, podá žádost o odškodnění, ale nedožije se výplaty. Dokonce jsou i případy, kdy v té věci bylo rozhodnuto kladně Ministerstvem vnitra, ale protože nebyl příslušný obnos poslán na účet té oprávněné osoby v době, kdy ta oprávněná osoba žije, tak pak už ten nárok zaniká. Těch případů je asi 25. To je jeden z důvodů, proč jsme to podali.