Jedná se například o jízdní řády, příjmy státu, rozpočty obcí, databáze, seznamy poskytovatelů sociálních služeb, kalendář ministra nebo měření čistoty ovzduší. Pocházejí z univerzit, nevládních organizací, soukromých firem nebo veřejných institucí.
Zpřístupňování dat veřejné správy je jednoznačným přínosem. Jedna rovina je jednoznačně transparentnost. Druhá rovina je vykročení naproti soukromému sektoru, který data může využít pro své podnikání v daném regionu.
Vzhledem k tomu, že data, která vytváří a spravuje veřejná správa vznikají z prostředků daňových poplatníků přijde mi logické, aby byly veřejně dostupné.
Zpřístupňování dat veřejné správy je však dvojsečnou zbraní. Přestože se lze domnívat, že zveřejnění materiálů institucí veřejné správy je zcela jistě přínosné pro zvýšení transparentnosti často problematického sektoru, rizikem může být využití dat soukromým sektorem a případný únik příjmů státnímu subjektu, který ztratí výhradní práva používat vlastní data. Soukromý sektor tak může do jisté míry převzít roli sektoru státního, což vede poté ke snížení nákladů státní správy na provoz daných služeb, na druhou stranu se ale vytváří riziko nedostatečné kvality a chybějící odpovědnosti za aplikace a nástroje, které připraví veřejný sektor.
Vzhledem k tomu, že data, která vytváří veřejná správa vznikají víceméně z prostředků daňových poplatníků, existuje rozšířený názor, že mají být tato data právě proto veřejně dostupná a zproštěná autorskoprávní ochrany. To, a další skutečnosti pak vede k tomu, že řada národních i regionálních vlád v průběhu druhé dekády 21. století začala věnovat pozornost možnosti otevírat data. Hlavním důvodem je však úspora a možnost outsourcingu jejich zpracování buď veřejností, nebo trhem.
Bc. Jakub Vít
kandidát č. 3 do komunálních voleb
předseda místního sdružení
místopředseda oblastního sdružení Hradec Králové
emeritní předseda regionálního klubu Mladých konzervativců
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
