Ministerstvo školství o víkendu zaslalo mateřským školám do datových schránek dopis, v němž se uvádí, že ochranu úst musí mít ve školce všichni, děti roušku, pedagogové a další dospělí respirátor. Ředitelé si ještě chvíli počkají, než dorazí doprovodná metodika z ministerstva.
„Hlavním problémem rozvolňování je to, že ministerstvo školství centrálně (byť s dobrými úmysly) reguluje lokální epidemickou situaci, aniž by fakticky znalo místní epidemické, finanční a personální podmínky v každé mateřské škole. Lokální epidemická situace se neustále mění a to lze těžko centrálně řídit regulacemi, pro které není zajištěno financování,“ uvedla senátorka Jaromíra Vítková.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) již od loňského roku zpracoval několik studií a analýz fungování mateřských škol v době pandemie. „Překvapuje mě laxní přístup ministerstva, které má k dispozici studii ISEA Plán rozvolňování mateřských škol s podrobnou analýzou stavu epidemie včetně návrhů opatření založených na faktech, datech a reálné skutečnosti ve školkách a místo toho navrhuje opatření založená na dojmech,“ sděluje senátorka Vítková.
Doprovodná péče a charakter předškolního vzdělávání je jiný, než na základních školách. Velká část programu předškolního vzdělávání sestává ze zpěvu a pohybových aktivit, kde je zakrytí úst zcela nevhodné. Důležitým faktorem je délka pobytu dětí ve školce. Některé děti tráví v mateřince skoro 10 hodin denně. Ředitelky mateřských škol se ptají odborníků, zda jde skutečně o ochranu dětí a personálu, když děti musí roušku sundat několikrát za den, tudíž je její nošení fakticky jen po část dne. I větší dítě nebo dospělý člověk má problém v roušce vydržet. Dětem se špatně dýchá, nebo jim rouška nedrží na správném místě. Některé děti navíc nepoznají své oblečení, natož svou roušku. Docházelo by k záměnám.
Je smrt Petra Kellnera ztrátou pro Českou republiku?Anketa
„Návrhy Ministerstva školství na nošení roušek v mateřských školách mají zřejmě odvést pozornost od vážných problémů, s jakými se předškolní vzdělávání po celou dobu pandemie potýká. Všechna režimová opatření mají největší finanční dopady právě na mateřské školy,“ říká Vítková.
"Alarmující je zjištění ISEA, že pouze 14,4 % ředitelů mateřských škol předpokládá, že jim finanční dopady pandemie někdo vykompenzuje. 21,2 % neví a nedokáže ani odhadnout, zda školce finanční výpadky příjmů někdo nahradí. 64,4 % ředitelů mateřských škol vůbec nepředpokládá, že by jim byly finanční ztráty způsobené pandemií kompenzovány," uvedla Simona Weidnerová, předsedkyně ISEA a dodala "dopady pandemie na rozpočty obcí navíc sekundárně padají na rozpočty mateřských škol.
„Je nezbytně nutné, aby se Ministerstvo školství začalo zabývat daty a zaměřilo se na problémy financování předškolního vzdělávání, které od loňského března zůstávají zcela bez pomoci,“ apeluje na závěr senátorka Vítková.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
