Dobré dopoledne. Rektores magnifici, jsme tady vlastně teď tři emeritní rektoři, dokonce kdyby tady byl pan premiér, tak byl i čtvrtý emeritní rektor a myslím si, že jsme tady u tématu, které asi tíží nejen nás, emeritní rektory, ale myslím si, že i celou veřejnost, protože pravda je taková, že ten zákon, kterému byly položeny základy, zákon o vysokých školách někdy po revoluci, v podstatě už přestává dlouho vyhovovat.

A můžeme to doložit na tom, a tady budu navazovat i na to, co říkal pan profesor Špičák během své diskuse, naše univerzity prostě v těch žebříčcích, které tady jsou, pokud neklesají, tak stagnují. A je to špatně. Mimochodem poslední THE - Times Higher Education hovoří o tom, že máme mezi tisícovkou pouze tři univerzity: Karlovu univerzitu, Masarykovu a Českou zemědělskou univerzitu. Já jenom, prosím, chci říct, že těch žebříčků je více, to znamená, někde jsou ty pozice lepší, někde jsou horší, ale ukazuje to na jednu věc. Je třeba s tím zákonem něco dělat.

Jsem rád, že tady zaznělo z úst pana ministra, že se prostě musí nachystat věcný návrh nového vysokoškolského zákona, protože se dostáváme do situace, kdy nebudeme ve vysokém školství konkurenceschopní. Nechci říct, že bychom nedokázali učit. Myslím si, že - a já teď třeba učím jenom cizince, což je dobrá zpráva, protože si za to studium platí. Je to pro mě sice únavné, ale baví mě to, ale chtěl bych říct, že prostě toto musíme změnit.

Trošku mě mrzí, že v tom zákonu se objevují věci, ale řekněme, ty klíčové tam nejsou. Není to, co by změnilo systém řízení našich univerzit. Chápu, že k tomu musí být širší diskuse, ale neřeší se věci typu inbreeding, který začíná být v našich podmínkách skutečně dramatický. Naštěstí jsou tady špičková pracoviště, která přitáhnou ty cizince, ale řekněme si na rovinu, oni je spíš přitáhnou do té výzkumné sféry, vědecké sféry. Myslím si, že tady máme takováto pracoviště v naší oblasti, která tomu pomohou.