Částečně je to nedostatečný zájem ze strany okolí, mnohé na tomto zaviní i nedostatečný zájem rodiny. Nechce se mi věřit tomu, že by se děti rodily se stigmatem zločince, nebo že by se na druhé straně rodily jako andělé. Prakticky zanikly dětské organizace, které vyplňovaly čas těchto dětí a to, že dnes jsou nahrazovány různými kroužky a vzdělávacími centry je sice dobré, ale za tuto účast svých dětí mnohdy rodiny nemají na zaplacení základních poplatků. Změnilo se i to, že maminky, aby rodina byla finančně zajištěna, musí pracovat, a tudíž nemají tolik času věnovat se dětem, jako tomu bylo dřív. A tak nezbývá, než aby celá naše společnost, ale především ti, kteří na to mají skutečný vliv – pedagogičtí pracovníci a Ministerstvo školství, zapřemýšleli nad tím, že děti potulující se po ulici bez jakéhokoliv sportovního či dalšího vyžití jsou lehkou kořistí pro ty, kteří je mohou přivést na šikmou plochu. A proto by bylo jisté dobré, aby znovu začaly fungovat sportoviště, dětské kroužky či vzdělávací kroužky, které by vyplnily volný čas našich potomků a to bez horentních poplatků, na které rodiče ve většině případů nemají v rodinném rozpočtu peníze.