Svou unikátní polohou uprostřed Šumavských plání, které jsou nejrozsáhlejší souvislou plochou střední Evropy nad 1000 m n. m., poskytuje turistům ojedinělé sportovní i estetické zážitky. To činí Kvildu přirozeným významným turistickým střediskem, křižovatkou řady turistických a cyklistických tras, kterým ročně projde až 750 tisíc turistů. Obec se dlouhodobě snaží o podporu jak místních obyvatel, tak jejích turistických návštěvníků.

Kvilda je ovšem jen jedna z několika desítek pohraničních obcí, které musí každodenně řešit problémy, které se týkají podnikatelů, kteří odvádějí daně hlavně do Prahy a dalších velkých měst.

Parlament České republiky schválil v roce 2013 novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která několika velkým městům ubrala ze stávajících příjmů a naprosté většině malých obcí příjmy v rámci RUD navýšil. Ovšem 53, zejména pohraničními obcím, sebral až 70% z dosavadních příjmů, což v celkovém výsledku činí 36 miliónů korun. V poměru ke státnímu rozpočtu České republiky, který převyšuje tisíc miliard, jde o zcela bezvýznamnou částku, proto považují dotčené obce tento systém za zcela diskriminační, kterým stát dlouhodobě poškozuje zejména tato pohraniční území.

Od roku 1938 je šumavský pohraniční region trvale destabilizován výkonem státní moci. Předválečný odsun českého obyvatelstva, poválečné vysídlení německého obyvatelstva, železná opona a v roce 1991 národní park - to jsou státní zájmy, které zlikvidovaly tradiční a přirozené kulturní, sociální a ekonomické prostředí. Zmizely vesnice, lidé, školy, kostely, hřbitovy, dřevozpracující průmysl, kultura. Snížila se hustota obyvatel a na ty kteří zůstali, byla navalena správa rozlehlých území. V roce 2006 si stát uvědomil, že nelze na nejmenší obce navalit odpovědnost za neschopnost státu řešit problémy tohoto území, aniž by tuto zvýšenou odpovědnost nepodpořil. Tehdy se rozhodl přijmout v rámci RUD zásadu velikosti katastru. V roce 2013 tuto zásadu vyhodnotil jako chybnou a 10 pohraničních šumavských obcí přišlo v rámci tohoto „úsporného“ modelu o šestnáct miliónů korun, přičemž některé z těchto obcí tak přišly o polovinu příjmů. Stát tak nejenže není schopen schválit kvalitní a stabilní koncepci pro malé obce, ale likviduje již tak zkoušenou samosprávu v pohraničí.

Argumentace politiků, že si můžeme obecní příjmy zlepšit výběrem daní z nemovitostí je lichá, vycházející z absolutní neznalosti území. Správní území naší obce má výměru 4517 hektarů a z 95 % je v majetku státu - Správy NP Šumava. Ta ovšem daň z nemovitosti neplatí. Zrovna tak není příjmem obce podíl z daní právnických osob, které na Kvildě podnikají.