Tehdy šlo především o Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, dohled nad finančním trhem z bývalé Komise pro cenné papíry a Odbor státního dohledu nad pojišťovnami a penzijními fondy pod Ministerstvem financí.

Výročí existence integrovaného dohledu si přímo říká o alespoň stručné zhodnocení. Není pochyb, že posledních deset let byl finanční trh globálně vystaven dosud zcela bezprecedentnímu testu v podobě nebývale silné finanční krize. Ta sice začala hned po integraci, ale její dozvuky rezonují dodnes a nabádají k maximální obezřetnosti. Právě nástup globální finanční krize – a s ní spojená výzva jí efektivně čelit – se stala, pro tehdy zcela novou a i v evropském a světovém kontextu ne úplně běžnou podobou uspořádání dohledu, jakousi maturitní zkouškou. Hodně náročnou a hodně nečekanou. Soudím, že náš nově integrovaný dohled obstál. A je poctivé to připomenout a ocenit, protože dobrých zpráv není nikdy dost.

Není úplně férové výsledky tehdejší dohledové práce ČNB zlehčovat. Někdy se to dělá s odkazem na fakt, že v té době byla většina finančního sektoru vlastněna zahraničními finančními skupinami, které nenechaly v předkrizovém období provádět ty nejrizikovější (a nejlukrativnější) finanční operace české pobočky bank. To co možná bylo v předkrizovém období nevýhodou, se v uprostřed finanční krize ukázalo být výhodné, neboť české dcery neinkasovaly před krizí závratné zisky, takže nemusely poté čelit ani masívním ztrátám.

Dnes navíc už víme, jakým způsobem „řešil" globální finanční kapitál své selhání při vyvrcholení globální finanční krize – převalením ztrát na veřejné rozpočty ve většině zemí a skokovým nárůstem veřejného zadlužení. Potřebné oživení to ve většině zemí komplikuje dodnes.

Před ČNB – jako nezávislou institucí – tehdy stály úkoly sice ne tak mediálně sledované, jako byla socializace dluhů, nicméně neméně komplikované. Úkolem centrální banky bylo napomoci svou politikou ke zmírnění útlumu hospodářského výkonu, ke zbrzdění prudkého růstu nezaměstnanosti, k držení inflace v přijatelném koridoru, a také ke znemožnění masivního odlivu kapitálu směrem k zahraničním matkám. Stejně tak byla ČNB povinována striktně trvat na plnění všech paragrafů příslušných zákonů, například na požadavku vůči akcionářům tehdejších penzijních fondů dodržet závazek tzv. kladné nuly v ročním výsledku hospodaření. V roce nejhlubší krize penzijní fondy inkasovaly z finančních operací miliardové ztráty a musely se vyrovnat s výzvou ČNB k jejich kompenzaci kapitálovou injekcí, která do ČR přišla od zahraničních matek.