Jakkoliv zdatným rétorem může pan Kalousek být, z odpovědnosti ohledně blamáže se zaváděním jednoho inkasního místa (tzv. JIM) se nevymotá. Jeho argument, že JIM by znamenal všeobecné dobro a koalice udělala velkou chybu, že ho zrušila, nyní doplnil humornou filipikou na téma, kterak vláda neplní své programové prohlášení. A to tím, že nechce zrušit superhrubou mzdu a solidární přirážku zavedenou právě Miroslavem Kalouskem. Podívejme se, jak to bylo doopravdy.

Koaliční vláda Bohuslava Sobotky musela v roce 2014 urychleně odstranit „nášlapné miny“, které k základům českých veřejných financí nastražila předchozí vládní koalice prostřednictvím svého ministra financí. Miny, které kdyby nebyly odstraněny včas, by při své aktivaci vzaly koalici možnost plnit svůj program.

První „minou“ byl právě zákon související se zřízením jednoho inkasního místa. Byl sice schválen již v roce 2011, avšak platit měl až od nového volebního období. Kdyby pan Kalousek tehdy o tento zákon skutečně stál, mohl ho klidně spustit. On však moc dobře věděl, proč ho má přesunout na příští vládu. Dopad zákona do veřejných rozpočtů by totiž byl zničující. Podle velmi střídmých propočtů by jeho účinnost zasáhla státní rozpočet ztrátou 20 mld. Kč ročně. Šlo o kumulovaný vliv poklesu zdanění u daně z příjmu fyzických osob – sazba se při předpokládaném zrušení systému superhrubé mzdy měla zvýšit pouze na 19 % a výrazně snížit sociální pojistné hrazeného OSVČ.

Obdobně vysoký dopad by byl na místní rozpočty. Jak by vypadal systém zdravotního pojištění, ve kterém by se kumuloval přímý dopad snížení pojistného s nepřímými dopady vyplývajícími z nárůstu deficitu státního rozpočtu lze jen domýšlet.

Stejným „dárečkem“ jakým měl být JIM pro státní kasu, by byl také pro peněženky občanů. Pokud by byl dnes účinný, začali by zaměstnanci platit navíc 2 % z hrubé mzdy ve prospěch zdravotního pojištění (na průměrné mzdě to činí více než 500 Kč měsíčně). Takto výrazně zvýšené daňové zatížení zaměstnanců (cca 25 mld. Kč) by nemohlo vykompenzovat ani výše uvedené všeobecné snížení sazby daně z příjmů fyzických osob. I po této úpravě by zaměstnanci stále byli v mínusu – cca o pět miliard Kč.