„Majdana v Belarusii nebudět“. Tyhle slova nedávno prohlásil běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Běloruský prezident označovaný za posledního diktátora v Evropě začíná být poněkud nervózní,  a možná se začíná obávat podobného scénáře, který proběhl na Ukrajině.

Prezident, který byl již několikrát po sobě  „demokraticky zvolen po běloruském způsobu ve svobodných prezidentských volbách“ je u moci již od roku 1994. Zvláště „výrazně“ současný prezident zvítězil ve volbách v roce 2010, kdy protikandidáti získali jen několik procent. Opozice prohlásila volby za zmanipulované a vyvolala protesty včetně demonstrací. Dne 19 prosince 2010 policejní složky rozehnaly demonstraci 60 000 občanů nespokojených s výsledkem zmanipulovaných voleb. Protesty opozice byly  bezpečnostními složkami vládnoucího režimu tvrdě potlačeny  a posléze bylo  na 600 demonstrantů zmláceno a uvězněno, včetně několika   opozičních kandidátů na prezidenta. Opozice v Bělorusku  byla takřka rozprášena.

O nepokojích v roce 2010 po prezidentských volbách se prezident Lukašenko ve stejné souvislosti vyjádřil jako o možném Majdanu, který byl  bezpečnostními  složkami  podle prezidentových slov  „zvládnut i bez použití vody a plynu“.

Opozice v Bělorusku se neakceschopná a vůbec není podobna ukrajinské opozici. Podobný vývoj jako na Ukrajině nelze předpokládat. Společnost  v Bělorusku je odlišná. Není tak rozpolcená jako na Ukrajině.  Bělorusové jsou většinovým národem, Rusové tvoří jen 11 % obyvatel.