Znovu jsem si přitom uvědomil, jak výjimečné postavení a širokou členskou základnu mají dobrovolní hasiči na Vysočině. Členů sborů dobrovolných hasičů na Vysočině je totiž více než 45 tisíc, tedy 8% z celkového počtu obyvatel Vysočiny. Jedná se mimochodem o nejvyšší procento ze všech čtrnácti krajů.

Že bez dobrovolných hasičů se zejména na menších obcích téměř žádná větší akce neobejde, je všeobecně známo. Co si možná příliš neuvědomujeme je fakt, že také díky fungování dobrovolných hasičů a předávání tohoto poslání z generace na generaci dochází přirozeně a nenásilně k tomu, že se nám z vesnic mnohem pomaleji než z měst vytrácí přirozená mezigenerační solidarita, ochota pomáhat druhému a respekt a úcta k autoritám.

Dobrovolní hasiči na vesnici totiž nemohou fungovat jinak než tak, že se mladší učí od starších. Ti úplně nejstarší a zasloužilí potom na všechno dohlížejí a navíc často poučují a předávají zkušenosti těm úplně nejmladším.