Výměna má spočívat v tom, že Praha koupí 19,32 % akcií Pražských služeb od AVE za téměř 1,5 miliardy (aby si v Pražských službách zajistila 96% většinu a následně mohla „vytlačit“ zbylé akcionáře), na oplátku Praha prodá 51% podíl v pražském teplárenském holdingu (který má téměř 50% podíl v Pražské teplárenské) za 3,1 miliardy a rozdíl dostane Praha v penězích. Deklarovaným cílem Prahy je získat 100% podíl v Pražských službách, aby mohla zadávat zakázky na svoz odpadu v režimu in-house (bez soutěže) a aby pod plnou kontrolu získala spalovnu Malešice.
Hlavní problém obchodu s Křetínským podle Pirátů spočívá v nedostatku zdůvodnění a podkladových materiálů, což vede k tomu, že zastupitelé se nemohou informovaně rozhodnout. „Úplně chybí zdůvodnění, proč bychom tuto výměnu měli provést. Politici říkají, že bude dobré zadávat zakázky na svoz odpadu napřímo Pražským službám a že konečně budeme mít plnou kontrolu nad spalovnou. Ale takhle odůvodnění přeci nemá vypadat. Chci vědět, jaké jsou výhody a rizika současného stavu, jaké ekonomické a strategické výhody nám obchod přinese. Proč nám nestačí ovládat spalovnu přes firmu, kde máme 75% podíl? Proč je lepší zlikvidovat tržní prostředí a zadávat zakázky na svoz odpadu na přímo? Proč už nechceme mít významný podíl v teplárnách? To jsou základní otázky, které by měly být v materiálu zodpovězeny. Výměna akcií je nekoncepční krok, který není obhájen žádnou strategií města. Dva roky voláme po tom, aby koalice připravila vlastnickou politiku Prahy, abychom věděli, proč má město jednotlivé akciové společnosti a co po nich chce. Rada se na její přípravu vykašlala a místo toho přichází s takovýmto návrhem, aniž by ho řádně odůvodnila,“ kritizuje pražský zastupitel za Piráty Adam Zábranský, který výměnu analyzoval.
„Za velmi pochybné považujeme určení ceny akcií. Byly vypracovány pouze posudky vycházející z veřejných zdrojů jako jsou třeba účetní závěrky, navíc ani nejsou aktuální. Třeba u Pražské teplárenské posudek vychází z účetní závěrky za rok 2015. Takovéto povrchní posudky mohou být dobré pro základní přehled a obchodní vyjednávání, ale konečná cena by měla být určena mnohem důsledněji. Vůbec neproběhla detailní právní, finanční a obchodní prověrka společností. Čísla, která jsou nám předkládána, vůbec nemusejí odpovídat reálné tržní hodnotě společností a i proto pro návrh v současné podobě nemůžeme hlasovat,“ shrnuje postoj Pirátů předseda zastupitelského klubu Adam Zábranský.
Další problém je, že ani kdyby město Pražské služby ovládlo ze 100 %, nemusí nutně splnit podmínky pro in-house. K tomu je potřeba, aby firma podstatnou část činností vykonávala pro veřejné zadavatele. Pražské služby v současnosti ale značnou část činnosti vykonávají pro soukromé subjekty. „Jestliže je hlavním cílem zadávat zakázky in-house, tak přeci Rada musí říct, jak to po výměně akcií zajistí. Pražské služby budou pravděpodobně muset vypovědět část smluv se soukromými subjekty. Nevíme, o jak velký objem zakázek se jedná ani jak dlouho to má trvat,“ pokračuje Zábranský.
Nevýhodou transakce je podle Pirátů i fakt, že bude znamenat faktickou nevypověditelnost desetiletého megatendru na svoz odpadu v celé Praze z roku 2016 za 13 miliard. Na žádost Pirátů byla do smlouvy zakotvena jednoroční výpovědní doba. V současné výměně s Křetínským se ale Praha zavazuje, že když smlouvu vypoví, bude muset od AVE koupit část závodu za více než jednu miliardu korun (zakázku získaly Pražské služby v konsorciu s AVE). „Je pravděpodobné, že nikomu se smlouvu nebude chtít vypovědět, protože by si Praha pak musela koupit firmu za více než miliardu. Přitom kvůli zakázce z roku 2016 se zdražil svoz odpadů o zhruba 200 milionů Kč ročně,“ vysvětluje Zábranský.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
