Ta umožní oznamovatelům z řad zaměstnanců současných i bývalých podat bezpečně oznámení a získat na něj reakci. K 17. prosinci 2021 vydané nařízení ředitele Magistrátu hl. m. Prahy zajistí naplnění těchto závazků.
Proč Zeman ustoupil ve věci Lipavského?Anketa
V Česku začnou platit už od 17. prosince 2021 některá ustanovení vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) přijaté dne 23. října 2019, která se týká ochrany osob oznamujících porušení práva Unie.
Směrnice upravuje postup při tzn. whistleblowingu, kdy oznamovatel (whistleblower) upozorňuje na protiprávní jednání, které má znaky trestného činu či přestupku, a zároveň na jakékoliv porušení předpisů v zákonem vymezených oblastech, jako je například ochrana prostředí, finanční záležitosti nebo ochrana zdraví, o které se dozvěděl v souvislosti s prací nebo obdobnou činností. Whistleblower tedy svým oznámením může ochránit veřejný zájem.
„Ač bychom důslednější ochranu oznamovatelů nekalého jednání řešili tak jako tak v souvislosti s plánovanou implementací protikorupčního systému dle ISO 37001, jsem rád, že díky aktivitám Evropské unie se tomu úřad věnuje už teď. Je nešťastné, že vláda Andreje Babiše nebyla schopná implementovat směrnici o whistleblowingu ve stanoveném termínu do konce tohoto roku, takže zatím bohužel nemáme komplexní zákonnou úpravu této problematiky. Doufám, že to budoucí vláda co nejrychleji napraví,“ říká radní hl. m. Prahy pro bydlení a transparentnost Adam Zábranský.
Také hlavní město Praha se řadí mezi subjekty, na které nově dopadá povinnost řídit se touto směrnicí. Proto se nyní intenzivně připravuje na to, aby dostatečně zajistil její realizaci. Mezi hlavní povinnosti vyplývající ze směrnice patří především zavedení tzv. interního neboli vnitřního oznamovacího systému (VOS), jehož součástí bude nastavení procesů vyřizování, zpracovávání a uchovávání jednotlivých oznámení. Hlavním smyslem vytvoření tohoto systému je získat soubor postupů a pravidel umožňujících whistleblowerům podat bezpečně oznámení a získat na něj reakci.
Magistrát hl. m. Prahy, aby naplnil povinnosti hlavního města Prahy vyplývající ze směrnice, plánuje hned několik konkrétních kroků. V první řadě to bude zavedení samotného VOS, kdy bude kladen důraz na ochranu totožnosti oznamovatele. Dále by měla vzniknout bezpečná komunikační aplikace, prostřednictvím které bude hlavní město přijímat a dále zpracovávat jednotlivá podání. Dalšími oznamovacími kanály by mělo být písemné podání (elektronicky například formou emailu, nebo i v listinné podobě), případně osobně či telefonicky.
Zajištěno bude také jmenování osob z řad zaměstnanců věcně příslušného odboru Magistrátu hl. m. Prahy, jejichž kontakty budou uvedeny na webových stránkách www.praha.eu, aby potencionální whistlebloweři věděli, na koho se mohou obrátit. Za účelem rozšíření povědomí o existenci směrnice a možnostech podávání oznámení je v plánu také uspořádání odborného školení na toto téma pro zaměstnance magistrátu.
V neposlední řadě bude zásadním krokem vydání nařízení ředitele Magistrátu hl. m. Prahy, tedy závazného interního vnitřního předpisu, kterým budou ve spolupráci s odborníky nastaveny veškeré požadované procesy pro plnění povinností stanovených ve směrnici.
S ohledem na absenci komplexní právní úpravy whistleblowingu v rámci českého právního řádu bude odborem právní podpory Magistrátu hl. m. Prahy nařízení připraveno a následně vydáno už ke dni 17. prosince 2O21. Po nabytí účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů v rámci českého právního řádu bude předmětný vnitřní předpis následně aktualizován.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
