Zahradil (ODS): Benešovy a naše otázky

03.09.2014 9:54 | Zprávy
autor: pravybreh.cz

Tento článek jsem publikoval přesně před 6 lety, v den 60. výročí úmrtí Edvarda Beneše. Dnes jej přetiskuji, protože je až k nevíře aktuální. Jen pár reálií se pozměnilo: Putin už není premiér, ale znovu prezident. Dříve německý tisk dnes vlastní Babiš. Místo Gruzie je tu Ukrajina. A místo protiraketového štítu se dnes hovoří o základnách NATO. Jinak není nutné na napsaném měnit ani slovo.

Zahradil (ODS): Benešovy a naše otázky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Zahradil

Před 60 lety zemřel spoluzakladatel Československé republiky a její druhý prezident Edvard Beneš. V tu chvíli bylo jeho dílo, demokratický československý stát, mrtvo více než půl roku. Stalo se tak za prezidentova života již podruhé, pokaždé z rozhodnutí sousední totalitní velmoci a její páté protidemokratické kolony. Jen místo hitlerovského Německa a sudetoněmecké nacistické strany v r. 1938 to o deset let později byl stalinský Sovětský svaz a Komunistická strana Československa.

Nacismus a komunismus jsou dnes poraženými ideologiemi a Česká republika je opět pevně zakotvena v demokratickém světě. Přesto však při vzpomínce na Beneše lze konstatovat – možná pro někoho překvapivě – že brzy můžeme stát před otázkami nikoliv nepodobnými těm, které musel řešit on. Měli bychom mít totiž na paměti, že archetypy chováni evropských mocností mají značnou setrvačnost a nemizí jen tak lehce. Ve změněných dějinných souřadnicích si osvojují jinou, okolnostem přizpůsobenou podobu. Tradiční geopolitické obsahy však přetrvávají.

Vezměme si dnešní Německo. To se po svém sjednocení začátkem 90. let nepochybně emancipuje a znovu aspiruje na pozici dominantní evropské mocnosti. Dovedně při tom využívá projektu evropské integrace. Při sjednávání nového smluvního rámce EU – lisabonské smlouvy – si zajistilo výrazný nárůst vlivu. Německý eurofederalismus vede k představě o uspořádání středoevropského prostoru „…vzdáleně připomínající někdejší představu Německem vedené Mitteleuropy“, jak již před více než 10 lety trefně napsal známý americký politolog Zbigniew Brzezinski v knize Velká šachovnice. To je ovšem v rozporu s ideou moderní české státnosti. Pro ČR má německá emancipace ještě jednu nepříjemnou dohru: snaha Německa definitivně setřást vinu za II. světovou válku vede k pokusům o relativizaci jejich příčin a následků a tedy ke snaze uměle politicky obnovovat tzv. sudetoněmeckou otázku. Děje se tak za ideologické masáže médií (zejména těch s německými vlastníky) a za vydatné pomoci některých, v nové evropské víře se utvrzujících domácích intelektuálů a politiků.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Hřib (Piráti): Posíláme Evropské komisi nové podklady ke střetu zájmů Agrofertu

Proč? Jestli se děje třeba něco nezákonného, proč neinformovat orgány v trestním řízení? Proč donášet EK? To je jako byste tvrdila, že nejsme suverénní stát, co si problémy neumí vyřešit sami. To je nám nějaké EU nadřízená?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Šebelová (STAN): Jsem Evropanka stejně jako hrdá Češka

22:14 Šebelová (STAN): Jsem Evropanka stejně jako hrdá Češka

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výročí vstupu ČR do EU.