Je dobře, že se tolik mluví o Miladě Horákové, v souvislosti s její justiční vraždou, od níž uplynulo 70 let.
Je to totiž také možnost připomenout si v její osobě pozapomenutý prvorepublikový politický étos, který - jako levicová nekomunistická politička - do značné míry ztělesňovala. To se sice dnes leckomu nemusí líbit, ale v Československé republice, postavené na troskách habsburského impéria, byl tento politický proud velmi silný. Toho se nelze jen tak zříci, či jej ignorovat - naopak i jeho ideoví odpůrci by jej měli uznávat jako jeden ze stavebních kamenů naší moderní státnosti i jako součást české národní tradice.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



