Nejen pro příkladnou statečnost, kterou prokázala tváří v tvář nelehké situaci. Nejen proto, že je vůbec první ženou, nominovanou do takové funkce v našich dějinách. Ale také (a možná hlavně proto), že po dlouhé době její osobnost dává naději na změnu vnímání politiky jako takové.
Názor veřejnosti (či její značné části) na politiku je schematicky jednoduchý : špína, hnus, korupce. Politiku ale dělají lidé – stejní lidé, jako ti, kteří je volí. Volená politická reprezentace je jen koncentrovaným vzorkem této veřejnosti. Pokud se dostane v politické soutěži sluchu a potom i úspěchu nejrůznějším šikovným populistům, může se nám to sice nelíbit, ale i to k politice patří. Lze to vyčítat maximálně těm politikům, kteří to svou nešikovností způsobili. Nejhorší ovšem je volání po „zrušení“ politiky a vládě „odborníků“, které se objeví vždy, když vypukne nějaká politická krize. To je cesta mimo demokratický rámec.
Zrušme volby a necht´ nám vládnou technokraté. Jen není jasné kdo a jak je bude vybírat – nějaká všelidová komise podle počtu univerzitních titulů ?
V tomto kontextu jsou výkřiky předsedy ČSSD Sobotky o tom, že M. Němcová nemá ekonomickou kompetenci, úplně mimo. Kdyby to vztáhl sám na sebe, nikdy by si nemohl troufnout na křeslo ministra financí. Ani M. Kalouska jeho titul chemického inženýra pro stejnou funkci nijak nediskvalifikuje. Politika není školní test, politik tady není od toho, aby prokazoval svou odbornou způsobilost v té či oné disciplíně. Právě na to si ony „odborníky“ může najmout sám, naslouchat jim a nakonec rozhodnout. Je či měl by být volen proto, že něco reprezentuje – nejen program a značku, ale také lidské kvality jako nadhled, zodpovědnost, důvěryhodnost, životní zkušenost, empatii, schopnost komunikace a další. Že právě tyto vlastnosti mnoha politikům chybí ? Možná, ale proč je potom lidé znovu a znovu volí ? Myslím ale, že ani jedna z výše uvedených vlastností právě Miroslavě Němcové nechybí. A myslím, že lidé to vnímají. Proto jsem přesvědčen, že v její osobě se po dlouhé době objevuje někdo, kdo je schopen přesvědčit voliče, že na rozdíl od „nepolitické politiky“ je to právě „politická politika“, co má smysl. A kdo může svým osobním vzorem pomoci přenastavit kritéria, podle kterých své zástupce vybíráme. Že osobní kredit dotyčné(ho) bude – a musí – hrát do budoucna daleko větší roli než doposud. A pokud zde bude taková poptávka, pak se jí nabídka od politických stran zcela jistě přizpůsobí.
Psali jsme:
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
autor: pravybreh.cz
_profil_top.jpg)