Dámy a pánové, já považuji za svou povinnost i ve třetím čtení se vyjádřit k navrhované novele zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, protože ji považuji za velmi významnou nejen tedy pro ochranu životního prostředí, ale také i pro naši ekonomiku, pro její konkurenceschopnost a pro její rozvoj. Znovu připomínám významné momenty v tom zákoně. Připomínám definici dotčené veřejnosti a připomínám také i její legitimaci podávat žaloby v průběhu řízení o posuzování vlivů na životní prostředí. Připomínám, že podle navrhovaných paragrafů v daném zákoně má tato dotčená veřejnost významnou legitimaci, je totiž oprávněna podat žalobu k ochraně veřejného zájmu proti rozhodnutí příslušného úřadu.

Čili jaksi dostáváme se opět zde do konfliktu s tím, co znamená veřejný zájem. Veřejný zájem je něco, co je jedním z nejvýznamnějších politických úkolů v různých stupních samosprávy. Já jsem v územní samosprávě angažován již 24 let. Byl jsem před 24 lety zvolen v prvních svobodných volbách do městského zastupitelstva v Českých Budějovicích, byl jsem tehdy krajským hejtmanem účastný na regionální samosprávě, teď mám tu čest být tady. Ale vždycky jsme měli jeden z velkých úkolů stanovit, co to je veřejný zájem, jaké stavby, jaké záměry jsou ve veřejném zájmu. Na úrovni obce rozhoduje zastupitelstvo vydáním usnesení o územním plánu, na úrovni kraje o zásadách územního rozvoje a na úrovni státu stanovením politiky územního rozvoje. Vždycky přitom probíhá významná debata s dotčenou veřejností, probíhá významná politická debata. Nezastírejme si, že stanovený veřejný zájem také rozhoduje i o cenách pozemků, o možnostech realizace záměrů. Zatím ve stávající legislativní úpravě má tuto legitimaci nejvyšší státní zástupce a veřejný ochránce práv. Nyní máme zvážit, zdali svěříme přímo ze zákona tuto legitimaci i dotčené veřejnosti. Tady se přimlouvám za to, abychom vzali v úvahu pozměňovací návrh D4 výboru pro životní prostředí, který upravuje tuto ze zákona vznikající tak silnou legitimaci moci ve veřejném zájmu podávat žaloby.

Dalším významným aspektem je odkladný účinek podaných žalob. Opět, automatický odkladný účinek může mít dalekosáhlé důsledky pro realizaci záměrů. Ten, kdo chce záměr realizovat, a já tady s klidným svědomím použiji slovo developer, to není žádná nadávka, to není žádné utržení na cti, to je prostě označení člověka, který má dostatečný myšlenkový potenciál, má dostatečnou odvahu a také je schopen shromáždit finanční prostředky, aby realizoval záměr. Aby tento developer připravoval svůj záměr, musí k tomu vynakládat už při samotné přípravě finanční prostředky. Potom každé zdržování, každé odklady samozřejmě mu přenášejí ztráty. Jsou-li pak doprovozeny rozhodnutím o tom, že jeho záměrem je v rozporu s ochranou životního prostředí, nechť jsou ty prostředky vynaloženy marně, ale ono se může stát, že mohou být protesty, které mohou být pouze jaksi zdržujícími protesty, průtahy a i tady ale mají odkladný účinek.

Navíc, a to je třetí, může je podávat dotčená veřejnost vybavená velmi silným mandátem.Tady opět se objevuje návrh D13, který, podle mého názoru, významným způsobem modifikuje v zákoně předložený odkladný účinek. Opět se přimlouvám za jeho podporu. Je to návrh, který byl schválen výborem pro životní prostředí, hospodářským výborem.