Ve zkratce, šlo o to, vytvořit takové řešení lokality uherskohradišťské nemocnice o výměře 17 hektarů (pozn. cca 17 fotbalových hřišť), které by postupně uvolňovaný areál vhodně začlenilo do současné urbanistické koncepce města.

Platný Územní plán Uherské Hradiště navrhuje pro dotčenou plochu smíšené obytné využití městského charakteru, což je samo o sobě velmi vágní teze, pod kterou si můžeme představit úplně vše, mimo průmyslu a zemědělské činnosti. Územní plán (z r. 2011), vzhledem k rozsahu a významu plochy, stanovil (do 5 let) dále povinnost zpracovat pro dané území regulační plán (vymezení veřejných prostranství, infrastruktury, kanalizace, vodovodu atd.). Soutěž proběhla podle regulí ČKA.

A vítězný návrh, až na několik zdánlivých „drobností“ (ne zcela vhodná skladba objektů bydlení, zcela chybí rodinné domy, špatné napojení objektu záchranné služby), přesně odpovídal zadání soutěže.

Kam tím vším míříme? Prvním problémem bylo samotné vlastní zadání soutěže. Dle závazných podmínek byli nuceni soutěžící architekti navrhnout sídliště (budeme tento termín používat, jelikož nejlépe odpovídá zadání). Sídliště pro několik tisíc obyvatel, kteří prostě chybí a nezvýší-li se medián průměrné mzdy v Hradišti, nic se na tomto stavu nezmění. Situaci dále umocňuje pozvolný úbytek obyvatel. Nedokážeme si představit, jak by docházelo k naplňování bytů novými vlastníky, případně nájemníky, když dosavadní demografické studie bývalého Odboru strategického plánování i v optimistických verzích hovoří o pouhé stagnaci počtu obyvatel.