V nové doktríně Královského australského letectva (RAAF) „Gender v leteckých operacích“ (ZDE) se například můžeme dočíst, že zničení klíčového mostu, po němž jsou distribuovány nepříteli zbraně, může mít výrazný dopad na život místních civilistů, zejména žen. Ty totiž pak třeba budou nuceny chodit po neznámých, málo osvětlených cestách a bude jim více hrozit znásilnění, které jim vlastně hrozí už tak, protože je válka...

Spolu s výsadkářem Ivo Zelinkou (ZDE), který nyní působí na Generálním štábu AČR a na příručku mě upozornil, mám pocit, že se anglosaská část světa, v tomto případě Austrálie, jednoduše zbláznila. Vojáci mají mít roli ochránců životů všech obyvatel dané oblasti, nevidím důvod dělat z nich bojovníky za sociální spravedlnost! Možná to někdo bere jako skvělý krok vpřed, osobně se ale oprávněně obávám, že pokud se s tímto genderovým přístupem bude pokračovat, ztratí armády svoji bojeschopnost.

Vlastně mě to ale ani tak nepřekvapuje, mluvit o rovnosti a zároveň prosazovat neférovou pozitivní diskriminaci žen, kdy to v tomto případě opravdu může být za cenu života mužů, je jen jedním z mnoha paradoxů, jichž je současný radikální feminismus plný.

Paradoxy současného feminismu

Mezi další paradoxy současného feminismu patří přístup k veřejnému vystavování žen. Před časem jsem psal (ZDE) o výstavě Voayer, kde se lidé mohli i na intimních místech dotýkat skutečných nahých žen spoutaných v sexuálně ponižujících pozicích. Ředitelka České ženské lobby Jana Smiggels Kavková (ZDE) s tím neměla žádný problém. S obyčejnými decentními akty ale problém měla. Právě Kavková totiž společně ještě s Genderovou expertní komorou a Kongresem žen stála za stažením výstavy fotografií Karla Rychtera v Akademii věd s tím, že svými akty ženu degradoval jen na pouhý sexuální objekt. Podobně pak tlačily feministické nátlakové organizace proti pivovaru Bernard, aby stáhl své údajně sexistické a feminismus urážející reklamy.

= Neškodné akty a pin-up obrázky žen vadí, ale spoutané ženy pro veřejné sadomasochistické praktiky jsou OK. A OK jsou i přesto, že jinak má platit naprosto nulová tolerance k násilí a v rámci #metoo se přes BBC pořádají mediální lynče mužů už za to, že se o ženu před 10 lety „otřeli nosem“ (ZDE).