Katarzyna Szyżkowska, která stojí za chystanými celoevropskými demonstracemi proti norské sociálce, zažila se svým mužem Sebastianem na vlastní kůži, co to znamená stát se předmětem zájmu norské Barnevernetu.  Byli na tom stejně jako mnozí další lidé v Norsku, kteří věřili tomu, že když se budou chovat tak, jak se v Norsku sluší, norská sociálka se jim vyhne velkým obloukem. Žili v Norsku už devět let, a jak říká sama matka, měli „čisté konto.“ Před tím žádné udání a samé dobré reference od majitele bytu, sousedů i z práce.

Stačil jen škrábanec

Jenomže 16. září loňského roku přišel šok.  Pro děti si bez jakéhokoli varování přišli z Barnevernetu.  Rodiče byli zrovna v práci. Jakmile se dozvěděli, co se stalo, spěchali okamžitě na tamní radnici, kde sídlila místní pobočka sociálky. Tam s nimi jednali naprosto děsivým způsobem, křičeli na ně a dle matky se je snažili vyprovokovat k agresivnímu chování, nejspíše aby tím získali argument proti rodičům.  Otec s matkou mohli vidět pouze lejstro o okamžitém předání 7,5leté dcerky a 1,5letého syna do péče.

Důvodem odebrání mělo být to, že ve škole zjistili dceři malý škrábanec na čele. Přišla k němu, když syn při hraní na pohovce upustil hračku. K násilí tedy v rodině nedocházelo.  Žádné vysvětlování ale nepomohlo. Jejich dcera měla údajně říci, že rodiče ji už čtyři roky bijí. Je zajímavé, že ve školce, škole ani u lékaře nic takového nezjistili. Když se rodiče vrátili domů, babička jim sdělila, že jí vyrvali malého vnoučka, vsadili malé dítě do policejního auta, kde už byla jeho sestra, a odjeli.