V Norsku se případu ujal známý tablovaný právník Per Danielsem, který zastupuje také slovenskou rodinu Ladických.

O možnost setkání s dětmi žádají prarodiče kluků Michalákových vytrvale po celou dobu jejich pobytu u pěstounů. Jen od loňského září obdržel norský Barnevern pět oficiálních žádostí, všechny zamítnul. Barnevern bez dalších detailů odepisoval, že pro setkání není vhodná doba a k posouzení žádosti se úředníci vrátí „až se situace uklidní.“

„Nikdo neví, co úředníci Barnevernu považují za zklidnění situace. Můžeme se jen domýšlet, že tím myslí okamžik, kdy Eva Michaláková přestane o děti bojovat. Je zjevné, že setkání umožnit nechtějí a žádosti rodiny je jen otravují,“ říká Pavel Hasenkopf. Podle něj je tato žaloba precedenční a bude zajímavé pozorovat, jak se k ní norské soudy postaví. „Nikdy jsme neměli pochyb, že i v případě prarodičů Norsko šlape po právech dětí a jejich vlastní rodiny. K žalobě však přistupujeme až nyní, poté, co Norsko konečně ratifikovalo Haagskou úmluvu o soudní příslušnosti ve věcech péče o děti. Tato úmluva totiž zavazuje státy brát ohled i na rodinné vazby dětí. Je to novum, které norské právo dosud nerespektovalo."

Petiční výbor na podporu rodiny také vyhlásil novou veřejnou sbírku, která by měla pomoci nashromáždit dostatek finančních prostředků na úhradu služeb norského právníka a nutné překlady.

„Norští právníci jsou velmi drazí a na rozdíl od Evy Michalákové dědeček nemá v Norsku ani částečný nárok na bezplatnou právní pomoc. Současně se s žádostí o podporu obrátíme na Zdeňka Kapitána z Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí. V minulosti kritizoval rodinu, že údajně odmítla využít finanční pomoc jeho Úřadu. Není to sice pravda, rodina určitě nic neodmítla, ale vezmeme jej za slovo. Nyní má možnost prokázat, zda to s pomocí rodině myslí vážně,“ doplnil Hasenkopfa poslankyně Jitka Chalánková.