Kde se vzal Den žen?

Původ MDŽ můžeme hledat v roce 1907, kdy se konal první mezinárodní sjezd socialistických žen ve Stuttgartu. Právě zde padl návrh, aby se ženy určitý den v roce scházely a požadovaly volební právo. V roce 1908 byl sjezd následován protestním pochodem. V ulicích New Yorku se odhadem 15 tisíc žen dožadovalo kratší pracovní doby, vyšších mezd, volebního práva pro ženy a ukončení dětské práce. První národní den žen byl slaven v roce 1909 v USA, tehdy ještě 23. února.

Na návrh Clary Zetkinové, německé socialistky a zakladatelky ženského dělnického hnutí, byla od roku 1910 poslední únorová neděle slavena už v rámci celého mezinárodního ženského hnutí. Hlavním cílem bylo získání volebního práva pro ženy.

Ustálení Mezinárodního dne žen (MDŽ) na datu 8. března nastalo až po pochodu žen v Petrohradu v roce 1917. Během první světové války vyšly do ulic pod heslem „chléb a mír“. Jejich protest byl plánován na 23. února podle tehdy v Rusku používaného juliánského kalendáře, což byl v našem gregoriánském kalendáři 8. březen.

Chlebíčky a karafiáty

V české kotlině se MDŽ začal slavit mimo jiné i díky přičinění Charlotty Garrigue-Masarykové, nicméně poté fungoval svátek dlouhá léta především jako jeden z povinně slavených svátků komunistického režimu. Ženy byly velebeny nejen jako důležité pracovnice podílející se na budování socialismu, ale i jako síla předurčená nést břímě péče o rodinu a domácnost, čemuž přesně odpovídal způsob oslavy. V určený den často pomáhaly připravit pohoštění pro své kolegy na pracovišti a pak se zase rychle běžely postarat o členy své rodiny. Na význam historických událostí, ke kterým mělo MDŽ odkazovat, se trochu pozapomnělo.