Nebojím se Vás, jako jsem se nebál před dvaceti pěti lety. Pozval jsem na Albertov ty, kdo tady byli před dvaceti pěti lety, v době, kdy odvaha nebyla levná. V době, kdy každý, kdo se účastnil podobné demonstrace, riskoval vězení, riskoval vyhazov ze školy, riskoval ztrátu zaměstnání. V té době bylo aktem odvahy přijít nejenom na Vyšehrad, ale přijít na Národní třídu a nechat se zmlátit.
Nevím, kdo z Vás na Národní třídě byl. Já ano. A je zbabělost od těch, kdo tam nebyli, aby teď přišli a házeli vajíčka nebo jiné předměty.
Když jsme šli z Albertova na Vyšehrad, tak jsme ještě šli na povolenou demonstraci, která nebyla zakázána tehdejším režimem. Ti z Vás, kdo šli na Národní třídu, už věděli, že jdou na zakázanou demonstraci a měli odvahu. Část z nich nás opustila. Na Národní třídě nás zůstalo všeho všudy dva tisíce lidí. Dva tisíce lidí, kteří byli uzavřeni v kordonu státní bezpečnosti. A já bych rád s úctou vzpomenul na každého, kdo tam tehdy byl. Věřím, že ti, kdo zde pokřikují, tam byli také a že prokázali odvahu v době, kdy odvaha nebyla levná.
A snad poslední poznámka. Chápu, jestliže křičíte, když vystupuji já. Ale co je to za demokracii, když křičíte, když vystupují organizátoři této demonstrace? Dovolte mi proto, abych jim poděkoval za to, že na rozdíl od Vás měli odvahu.
Děkuji Vám za pozornost.
Miloš Zeman, prezident České republiky, Albertov, 17. listopadu 2014
Psali jsme:
Ing. Miloš Zeman
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
