Dobrý den vážený pane předsedo Evropského parlamentu, vážení páni předsedové obou komor, vážený pane předsedo vlády,

je mi velkou ctí, že mohu zahájit konferenci k desátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Rád bych v úvodu poděkoval třem vládám. Vládě, která podala přihlášku do EU, vládě, která se zabývala harmonizací českého práva s právem evropským, a konečně i vládě, která tento proces dokončila. Myslím si, že i to je důkazem jisté formy kontinuity české zahraniční politiky, která nedělá obraty ode zdi ke zdi, která samozřejmě může zvýrazňovat různé akcenty, ale v zásadě postupuje stejným směrem.

Nebylo by nic jednoduššího, než se ponořit do minulosti a přemýšlet o tom, co se za těch uplynulých deset let stalo. Ale minulost má jednu nevýhodu. Nelze ji ovlivnit, lze ji pouze interpretovat, v některých případech dokonce dezinterpretovat, a proto bych daleko spíše chtěl mluvit o budoucnosti, protože tu ovlivnit můžeme.

Rád bych použil známý příklad cyklisty, který může zabránit pádu z jízdního kola jenom tím, že na něm jede. Proces evropské integrace je nejvíce narušován svým zastavením a domnívám se, že bychom si měli přečíst knihu vzpomínek Jeana Monneta, která začíná Evropským společenstvím uhlí a oceli a končí právě EU po Maastrichtu. Základní poučení, které vyplývá z této knihy je nejen to, že EU až dosud ve svých dějinách překonala jakoukoli krizi, ale že z této krize vzešla posílená. Tato krize byla impulzem pro její užitečné reformy, ale také pro hlubší a dříve nemyslitelnou integraci. A protože jsem zastáncem pokračující integrace a jsem zastáncem toho, aby se Česká republika vrátila do tzv. tvrdého integračního jádra, dovolte mi několik poznámek o mých jistě subjektivních představách, jak by tato integrace měla dále pokračovat.
Je krásné, že máme ministra zahraničí EU a já se Vás zeptám. Proč nemáme evropského ministra obrany, proč nemáme evropského ministra financí a další ministry tohoto typu? Přitom je pravda, že ani ekonomická integrace EU zdaleka nebyla dokončena. Státy eurozóny se pyšní tím, že mají společnou měnu a já pevně věřím, že Česká republika se ve velmi dohledné budoucnosti rovněž stane členem eurozóny. Ale společná měna je pouze jeden z pilířů stabilní a úspěšné ekonomické politiky. Dalšími takovými pilíři je společná fiskální politika nebo společná daňová politika.