Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučeno používat koncentrace hmoty PM2,5 jako indikátor rizika zdraví. PM o velikosti 0,1mm až 1mm mohou zůstávat ve venkovní atmosfeře týdny. Četnými měřeními v tunelech v ČR jsme dospěli k výsledkům, že u prachových částic byl prokázán specifický vliv, který významně zvyšuje zánětlivé procesy. Obzvláště ohrožené jsou skupiny obyvatel s počínajícími plicními nebo kardiovaskulárními chorobami, zejména děti a senioři. 

Je důležité upozornit na to, že expozice PM ovlivňuje vývoj plic u dětí, včetně snížení plicních funkcí a umenšení růstu plic. Nejnovější poznatky z USA (Ritz 2013) o vlivu jemných prachových částic PM  na centrální nervový systém (oxidační stres) prokázal, že se významně podílejí na výskytu autismu, demence, Parkinsonovy nemoci, mozkových příhod a Alzheimerovy choroby. Důsledkem oxidačního stresu je urychlení procesu stárnutí, zvýšení výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtnosti. Některé studie, zejména v Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) již v roce 1997 upozorňovali na nepříznivé ovlivnění vývoje reprodukce, neboť k dlouhodobé zátěži naší populace je na místě uvažovat i mezigenerační přenos poškození genetického materiálu, a tím i další ovlivnění vývoje dětí. Tyto studie prokázaly např., že již při krátkodobé expozici několika dnů až týdnů poškozují genetický materiál (DNA), zvyšují genomovou frekvenci translokací mikrojadérek v periferních lymfocytech a fragmentaci  DNA ve spermiích. Dle WHO je znepokojující nárůst výskytu dětí s nitroděložní růstovou retardací (IUGR) a nízkou porodní hmotností. Důsledkem této funkční nezralosti je v dospělosti zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, dysfunkce ledvin, obesity a hlavně výskyt IUGR je pozorován i u jejich dětí (tzn. v následující generaci). ATEM odhadl externí náklady na poškození zdravotního stavu emisemi PM z dopravy na cca 2 100 miliónů Kč/rok.