Přepis celého vyjádření ukazuje, že nešlo o problematickou formulaci, jakkoli skandální by mohla být.

Šlo naopak o zcela vědomou inzultaci postižených dětí i jejich rodin. O prezidentovu podporu jejich vyloučení ze společnosti jako překážky, která ostatní jen zdržuje a obtěžuje.

Prezident vědomě odmítá představu, že součástí výchovy je i výchova k pomoci silnějších slabším, schopnějších potřebným. Nevidí hodnotu motivace dětí pomoci spolužákovi do schodů nebo své schopnosti porozumět vyučované látce prohloubit nikoli jen excelováním v testech zvládnutí drilu, ale i schopnosti věc někomu jinému pomoci vysvětlit. Vylučuje jemnější strukturu, kde kromě extrémů odkázaných pouze na soucit, existuje většina těch, které postrčí pomoc, motivace a kultivace, se které jim může poskytovat především jejich každodenní okolí. Cítí se prostě bylt prezidentem deseti milionů sobců, kteří kromě "urvi pro sebe, co můžeš", k jiným hodnotám být vedeni nemají - oni sami, ani jejich děti.