Současně však náš Zákon o rodině umožňuje osvojení dítěte nebo pěstounskou péči o ně, jak manželským párům, tak např. homosexuálním jednotlivcům za podmínky, že poskytují vhodné výchovné prostředí. Tento jednoznačný rozpor v zákonech ÚS vyřešil zrušením výše zmíněného paragrafu v zákonu o registrovaném partnerství.

Po tomto kroku, přiznal protagonista homosexuálů a hlavní bojovník za zákon č. 115, že byl tento paragraf zapracován do výše uvedeného zákona pouze jako obezlička pro zklidnění zásadních odpůrců zákona s předpokladem, že po přijetí zákona bude muset být dotyčný paragraf ÚS zrušen (z výše uvedených důvodů) a tím do budoucna usnadní postavit registrované partnerství osob stejného pohlaví na roveň manželství, včetně možnosti společné adopce dětí!

Meritum problému je jednoznačně adopce a výchova naší další generace v homosexuálním prostředí v tak zvaných homoparentálních rodinách.

Trochu z historie - Rostoucí vliv křesťanství způsobil postavení stejnopohlavních svazků mimo zákon již v 5. století n.l. S poklesem vlivu křesťanství ve 20 st.n.l. a s růstem životní úrovně Západu vzniklo emancipační homosexuální hnutí, což mělo přeneseně také vliv na vznik nového medicínského oboru- sexuologie. Homosexualita se objevovala v různých odborných klasifikacích jako nemoc či porucha. Americká psychiatrická asociace v r 1952 zařadila homosexualitu jako stav sociopatické poruchy a v r. 1962 mezi sexuální deviace. V roce 1973 Americká psychiatrická asociace schválila odebrání homosexuality z diagnostického a statistického manuálu. V roce 1992 již dále nezařadila také Světová zdravotnická organizace homosexualitu do 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí.

Teď z diskuzí o dětech z homoparentálních rodin (rodičovství leseb a gayů - výchova dětí v rodině homosexuálních partnerů).