Vážený pane předsedající dámy a pánové, dovolte mi, abych navázal na včerejší vystoupení, ve kterém jsem byl přerušen.
Já se vrátím souhrnně jenom s tím, co jsem a jenom velmi rychle v jedné minutě, s čím jsem ten včerejší výstup začínal. Já zcela souhlasím s potřebou modernizace jednacího řádu s tím, že ten 30 let starý jednací řád by si zasloužil kompletní, kompletní úpravu. Ale vyjádřil jsem tady obavy, a to poměrně velké obavy z této konkrétní účelové a dílčí úpravy jednacího řádu. A poukazoval jsem tady i na ten modus operandi za stávající koalice, kdy ta úprava jednacího řádu vzniká.
Modus operandi ve smyslu té účelovosti, kdy v minulém volebním období se tady vytvořila jak politická, tak mediální a společenská poptávka po úpravě jednacího řádu díky nekonečným obstrukcím, díky tomu, že se přestaly dodržovat dohody a tak dále, a to funkční období 2021 až 2025 nemělo v historii obdoby co se týče délky obstrukcí. Takže tady vznikla určitá poptávka a dnes všichni tady na tuto poptávku reagují, ale už ne úplně tady dobře zaznívá to, že součástí této novely, a je potřeba to pojmenovat, jsou omezení řečnických práv vystupujících, jsou omezení živé debaty formou možnosti zkrácení faktických poznámek.
Jsou tam nová privilegovaná práva pro předsedu Sněmovny. A co považuji za zcela nešťastné, tak je to, že účinnost toho jednacího řádu tak je navržena hnedka na začátku nového funkčního období. A nikoliv až od toho dalšího tak, jak by to mělo být zvykem. Pokud se mění pravidla hry, tak je to od začátku zápasu, nikoliv po jeho začátku nebo někdy uprostřed.
Ale pojďme k těm konkrétním bodům, u kterých jsem se chtěl zastavit. A já to potom i na konci shrnu formou dotazů na pana spolupředkladatele, zdali tam i jako předkladatelé vidí prostor pro nějaké ještě dílčí úpravy.
Jako u prvního, tak jsem se ještě stihl včera pozastavit u § 54 u pátého a šestého odstavce. A vlastně teď před maličkou chvílí jsme viděli i v praxi, jak tento odstavec vypadá, tedy úprava pořadu schůze v průběhu schůze se stávajícím limitem pět minut, tak je navržena na úpravu na dvě minuty. Ty dvě minuty by dávaly smysl v momentě, když by nebyl omezen možný počet výstupů - ale ďábel je ukryt v detailu, že v tom návrhu je navržen pouze jeden výstup, to znamená, jeden výstup k úpravě pořadu schůze s limitem na dvě minuty.(Předsedající je upozorněn, že není přítomen ani jeden z ministrů.) Já si myslím, že když jsme sledovali to, jak jednotliví vystupující představovali své návrhy, tak se vždycky vešli někdy mezi tři až čtyři a půl minuty a nikdy v rámci toho výstupu tam nebylo nic zbytečně zdržujícího nebo obstrukčního a dávalo mi smysl (Otáčí se vpravo.), pane navrhovateli, pokud bychom mohli vést debatu, že limit by mohl být 5+5, nikoliv 5+2 minuty. Takže to je první podnět nebo komentář k § 54.
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Pak bych se pozastavil u úprav, které souvisí s § 59, tedy omezení řečnické doby. Již dnes máme možnost omezit na dvakrát deset minut, nově se zavádí omezení řečnického práva osob s přednostními právy - a tam mi zejména ve druhém odstavci nedává smysl omezovat možnost vystoupení zpravodaje a případně navrhovatele, je-li poslancem. Myslím si, že právě tady u pultíku (lavice) zpravodaje a navrhovatele sedí osoby, které s tím návrhem zákona jsou seznámeny v maximálním možném - nebo měly být seznámeny - v maximálním možném detailu a jejich výstupy, ať už v rámci představení nebo v rámci reakce na probíhající debatu, tak by měly být vítány a neměly by být omezovány. Takže i zde mám dotaz ohledně dílčí úpravy, a to je vyjmutí zpravodaje a navrhovatele, tam samozřejmě navrhovatel velmi často bývá člen vlády, ale je-li to poslanecká iniciativa, tak bychom v tomto návrhu omezovali i poslance, kteří navrhují konkrétní legislativu.
V § 59 ještě odst. 5. Tam mi nedává smysl - respektive ano, první polovina toho návrhu tak je za mě v pořádku - procedurální návrhy nehlasovat někdy v noci - ale je tam zároveň i odložení hlasování námitky o postupu předsedajícího. Tam bych se chtěl dotázat, zdali za vás dává smysl hlasovat o postupu předsedajícího někdy o čtyři nebo o pět hodin později. Pokud někdo vznese námitku proti postupu předsedajícího, tak je to v daný okamžik na nějakou konkrétní situaci a jediné, co se předsedajícímu může stát, je, že ho nahradí jiný předsedající, pokud by taková námitka byla odhlasována. Ale odhlasovat to o dvě hodiny později zcela postrádá logiku návrhu podání takové námitky. Takže to je další bod.
A pak je tady za mě nejdůležitější část návrhu, to je § 60, faktické poznámky. Já myslím, že se tady k tomu vyjadřujeme postupně všichni, že faktické poznámky výrazně oživují debatu, jsou takovou živou vodou na rozpravu, zejména i v návrzích zákonů, kde vystupují odborníci, členové příslušných výborů, kdy se tady točí, řekněme, deset, dvanáct patnáct, protože problematice daného zákona rozumí nejvíce a logicky potom faktická, respektive přestřelka faktických poznámek může být výrazně vyšší než u než u jiných poslanců. Takže dotaz je, zdali trváte na omezení počtu dva, zdali je tam prostor pro nějaké společné jednání a navýšení alespoň na pět, ideálně tady to ustanovení vypustit úplně.
Pak jsem chtěl požádat o vyjasnění v § 66, kde na jednu stranu vítáme, že to, co bylo nějakou zvyklostí nebo praxí, že se navrhlo pevné hlasování, potom tady byly debaty o tom, zdali je to v souladu s ústavou nebo není, Ústavní soud potvrdil, že v určitých případech ano, takže to dáváme i do jednacího řádu, to je v pořádku - ale není mi vůbec jasné, co si mám představit pod ustanovením, že poslanci měli dostatek času seznámit se s obsahem předloženého návrhu zákona, to znamená, že k takovému ustanovení pevného času hlasování by mohlo dojít právě po tom, co poslanci měli dostatek času seznámit se s obsahem předloženého návrhu zákona. Za mě to je velmi obecné, nijak konkrétní. Nevím, jestli navrhovatelé měli v úmyslu - a vypadlo tam třeba slovo "rozprava", to znamená, že poslanci měli v rozpravě dostatek času seznámit se, protože my pracujeme 24/7, takže dostatek času máme vždycky v podstatě. Tak, to je k § 66.
A já bych si uměl představit - budeme mít před druhým čtením i debatu o tom - jak zatraktivnit interpelace, tedy to, co řeší § 111, tak, aby byla zajištěna větší účast ministrů na interpelacích.
A také bych se zeptal ohledně možnosti, jak byste se postavili k snížení limitu nebo ke snížení počtu dnů na odpověď - (k) písemné odpovědi v případě, že není přítomen ministr na ústní interpelaci nebo že zvolí písemnou odpověď, ze třiceti dnů třeba na polovinu, na patnáct nebo na čtrnáct dnů. Já si myslím, že jsme v dynamické době, v rychlejší době než před třiceti lety, že není důvod čekat měsíc na odpověď z ministerstva, nejsme v době nějakých psacích strojů. Stejně si umím představit, že na ministerstvu se ta odpověď nechá na...
Děkuju, pane předsedající. Nebojte, nebudu to tedy brát od začátku. Pouze posledních pár vět k možnosti zkrácení odpovědi na ústní interpelaci písemnou formou ze 30 dnů na polovinu, na 15 dnů. Jsem přesvědčen o tom, že stejně z drtivé většiny případů na ministerstvech čekají ty odpovědi na poslední dva dny, že není potřeba čekat měsíc. Myslím si, že aparát v jednotlivých ministerstvech by si s tím uměl poradit, a že někdy ty dotazy na interpelace jsou na aktuální situace, nějaké aktuální vyjádření nebo politickou situaci a čekat měsíc na odpověď, si myslím, není hodno dnešní doby.
Takže, to je poslední z těch návrhů, komentářů a podnětů, které k návrhu novely jednacího řádu mám. Protože jsem viděl, že se pan spolunavrhovatel hlásil s faktickou, tak chci dopředu poděkovat, že bude reagovat. Ale on tu není.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
