Jsem příjemcem invalidního důchodu. To předesílám. Teoreticky bych tedy měl skočit na rétoriku, že soudci mají vysoké platy, a pak jim není potřeba zpětně nic vyplácet. I kdyby na to měli nárok. Prostě jsou "bohatí", a tak nemusí být více. A většina národa bude možná přikyvovat. Jak dobře to zní!
Ještě mi tam chybí už zdomácnělá věta - kdo z vás to má?
Úplně uniká, že někdo kdysi ty platy špatně spočítal - tedy odvedl mizernou práci. Něbo někdo udělal zákon, který je tak nesrozumitelný, že to špatné spočítání zavinil. Tedy uniká podstata, že ty platy měli mít soudci od kdysi jiné, správně spočítané.
Neuráží mne že soudce má vysoký plat. Stejně jako mne neuráží, kdyby podobné platy měli lékaři a jiné profese, které prostě vyžadují hodně znát.
Neurážely by mně ani platy politiků, dokonce i kdyby byly vyšší, kdyby ovšem politikové byli lidmi, kterých si můžeme vážit, kteří jsou chytří, schopní, schvalují dobré zákony a dobře vedou tuto zemi. Máme takové?
Kdyby se nám ostatním stalo, že někdo by teď spočítal, že náš plat měl být podle zákona vyšší, nebo náš invalidní důchod měl být vyšší....mávli bychom rukou? Ne - trvali bychom na svém nároku.
Soudci na něm také trvají. V tom principu je jedno, jaký mají plat, a zda nejsou či jsou sociální případy.
A pokud by se mělo hodnotit podle toho, pak bychom se museli podívat i na politiky - ano, zákon říká, že předseda vlády má mít tolik a tolik, ale nebudeme mu to vyplácet, není přece sociální případ. Poslanci mají tolik a tolik, ale budeme jim dávat méně, protože nejsou sociální případy. Proč by tedy měli mít tolik?
Premiér Sobotka tak zvolil velmi nebezpečnou rétoriku, hrající na nízké lidské pudy. Podívejte se, kolik berou, proč tedy vůči nim dodržovat zákon?
Ano, Zagorová, hodná holka, ale ona má už dva roky po sobě čtyřista tisíc...I více berou!!!!
Nepřistupujme na tyto hry, a nehrajme je. Mně nevadí lidé mající peníze, pokud jsou podloženy odbornou a dobrou prací. Chtěl bych třeba, aby můj kardiochirurg měl alespoň příjem poslance - nemá. Přesto mi zachránil život. Opakovaně.
Co mi ale právě proto velmi, když se tady začíná hrát na to, že bychom měli mít všichni asi tak stejně, protože prostě proto - vysoký měsíční plat je přece něco nemravného. Ano, je, když je za nic, nebo téměř za nic.
Od pana premiéra mne to mrzí obzvláště, protože ho nepovažuji až za tak špatného. A to přesto, že sám kdysi sám na sobě odhalil, že náhrady poslanců nejsou z velké části náhrady, ale další příjem - když si za ně pořizoval bydlení, a přesto, že se domnívám, že politik by měl napřed něco ukázat ve své profesi, a až poté jít do politiky, což on přeskočil. Snaží se. Tady ale přestřelil.
Přece zákon nebude uplatňován podle toho, zda je někdo sociální případ, nebo není! Neupírám panu Babišovi mzdu ministra jen proto, že je bohatý. Neupírám Karlu Gotovi právo na odpočet daně, jen proto, že je bohatý. Dokonce jsem odpůrce zkoumání příjmů rodin kvůli přídavkům na děti - pak je berou ti, co nikdy nepracovali, a ti pracující nikoli. Třídní boj už tady skončil - doufám. Nemohou mít všichni stejně. Jde o to, aby ti, kteří vlastní vinou nemohou pracovat, neživořili, platy a důchody byly srovnatelné s Evropou, ti schopní aby se tu nebáli vydělávat a dávat jiným práci, a ti, kteří věnovali léta vzdělávání a dělají vysoce odpovědnou práci, měli odpovídající plat rovněž. A naopak - abychom neživili a nehýčkali sociální případy vlastní vinou. Což se velmi děje.
Nesouhlasím tedy s tím, že zákon se má dodržovat jen vůči těm, kdo jsou sociální případy. Zákon se má dodržovat vůči všem stejnou měrou, soudce nevyjímaje. A hrát na to, že malý český člověk odkýve rétoriku ála hodná holka Zagorová, je podceněním nás občanů. Nám občanům nevadí slušné peníze za náročnou práci. Nám vadí neslušné peníze za nic nebo téměř nic.
Zda je podobných platů "za nic nebo téměř nic" více ve vysoké politice, nebo v medicíně, soudnictví a jiných odborných profesích, nechám na laskavém uvážení čtenářů. Osobně mám jasno.
Psali jsme:
_635309979947638752.jpg&id=21169)
František Zwyrtek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Zwyrtek
